V současné době je přerušované hladovění hitem číslo jedna na poli zdravého způsobu stravování. Podle mnohých dokáže působit pozitivně nejen na fyzickou schránku člověka, ale také ovlivňuje psychické pochody, kvalitu myšlení a podle některých studií by mohlo mít pozitivní dopad na celkovou délku života.
O co tedy jde?
Nejedná se primárně o úpravy jídelníčku co do kvality potravin. Postihuje především stravovací návyky. Filosofický základ vychází z návratu k předkům. Ti podle zastánců hladověli (z různých důvodů), ale přesto zvládali vykonávat fyzicky náročnou práci a měli mnohem více aktivity. V dnešní době hojnosti již nemusíme hladovět, potraviny jsou dostupné na každém rohu. Zastánci systému tak tvrdí, že mezi hladověním a fyzickou námahou je pozitivní vztah. Negují tak doposud všeobecně přijímaný názor, že nejlepší stravovací režim sestává z až 8 menších porcí během dne (čímž bychom měli pocitu hladu předcházet).
Metody
Sestavení stravovacího režimu není jednotné, využívají se však tři základní metody:
1. Metoda 16/8 – 16 hodin hladovění a osm s jídlem. Jednoduše si všechna jídla dne musíte naplánovat na osmihodinové okno (například mezi polednem a 20. hodinou). Zbylý čas hladovíte.
2. metoda „Jíst – přestat – jíst“ – hladovíte celý jeden den dvakrát v týdnu.
3. Stravování 5:2 – podobný systém jako u předchozí metody. Dva dny v týdnu ale nehladovíte úplně, jen snížíte přísun kalorií na cca 600 za den. Zbylé dny jíte normálně.
Na co má pozitivní vliv?
· hubnutí – zrychlení metabolismu
· inzulinová odolnost
· zdraví srdce – snížení škodlivého cholesterolu
· prevence rakoviny trávicího traktu
· a další
Nepotvrzeno!
Pozor, jelikož je tento přístup v plenkách, neexistují ani dlouhodobé studie, které by výsledky současných potvrdily! Proto je tento přístup na vlastní nebezpečí. Teprve v horizontu 20 až 30 let se potvrdí, zda je přerušované hladovění tak pozitivní, či má nějaké vedlejší účinky.