Pavel Kosatík se přiznal, že knížka o prvních ženách státu byla tím prvním, co po listopadu 89 začal psát,ale že ho zajímali spíš muži a bral psaní jako jeden z možných způsobů, jak porovnat to, co prezidenti hlásali z tribun s tím, jak opravdu žili ve svých domácnostech a jací tedy zřejmě opravdu  byli. Pomohla mu nejen pokračující doba, v níž se role žen bezesporu mění, ale i nová fakta, která mohl do knihy zapracovat. U Charlotty Masarykové  se to týkalo například nedoceněné role dcery Alice, která po smrti  maminky byla řadu roků vlastně tou skutečnou první dámou, protože doprovázela svého otce. Podobně u Hany Benešové  minulá vydání ještě nemohla mluvit o vyplněné poslední vůli, protože až letos byla vila v Sezimově Ústí zpřístupněna veřejnosti.

Mezi dotazujícími z publika byli například Miroslav Sígl, který v roce 1968 vysílal společně s Kamilou Moučkovou z utajované televize či  básník a novinář Lubor Faltejsek,  a Pavel Kosatík tak mohl říci svůj názor, že považuje kapitoly o   paní Zápotocké a druhé ženě Gustáva Husáka za nejtvrdší osudy ze všech, které v knize jsou.

Kmotra Jiřina Šiklová sklidila potlesk hned za svá úvodní slova, protože sdělila všem, že být první ženou státu je podle ní „odporná záležitost" a je ráda, že nemá žádného muže, natož prezidenta. Vysvětlila, proč jí vadí, aby se ženy prezidentů stávaly buď věšákem, na který jejich muži věší šperky nebo se za ně vyměňují území a podobně. Pochválila knížku za to, že  se z ní dozvěděla věci, které neznala  a přidala, že jí také nejvíc zaujalo líčení života paní Zápotocké.

Ladislav Špaček, který se dostal do blízkosti tří žen hlav státu, vyslovil obdiv Pavlu Kosatíkovi za práci, kterou vytvořil. Vzpomněl na několik setkání s Olgou i Dášou Havlovými, pochválil způsob napsání knihy, která se čte s velkou lehkostí,ale je vidět, kolik úsilí musel autor při psaní vydat. Neopomněl zdůraznit i řadu momentů, při nichž se Pavel Kosatík nevyhnul ani některým málo kladným momentům u jinak kladných postav  a řekl krásnou věc: kniha je velmi upřímná.

Pak přišlo na řadu svatomartinské víno v decentních skleničkách - a to už se řadila fronta, o níž je řeč v úvodu...

Jan Dobiáš