„Na realizaci Haškova románu se podílí deset herců, známých z předních divadelních scén, filmového plátna i televizní obrazovky. Deset osobností a deset přístupů; což bude pro posluchače nepochybně velice zajímavé srovnání", říká režisér celého projektu Dimitrij Dudík. „Výhodu měli pochopitelně umělci, kteří jsou jako doma v magickém šeru rozhlasového studia, kde jsou sami, před nimi leží lampičkou ostře osvícený bílý obdélník scénáře a kdesi ve tmě před nimi visí partner-mikrofon, který, jak říkával pan režisér Jiří Horčička, legenda rozhlasové režie, je uchem posluchače", dodává  režisér.

Po letech se mohl do Švejka ponořit  Arnošt Goldflam: „Zjistil jsem, že to není  žádná banální knížka, jak se někdy lidé častují těmi historkami a průpovídkami z ní. Knížka je to, při vší zábavnosti, velmi ostře groteskně jadrně kritická k lidem, dost nemilosrdná, ale zábavná".

Pavel Zedníček dodává: „Švejk je klasika a naše úžasná figurka. Nádherně procházela dobou, která byla s humorem svým vlastním. Švejk se uměl dostat z každé situace a uměl je řešit. Byl sice považován za blba, ale byl velice chytrý a šikovný".

Pro Martina Dejdara bylo namluvení Švejka velkou výzvou, Osudy dobrého vojáka Švejka má velice rád, ale jak prozradil, interpretace není jednoduchá: „Švejk se mi namlouval těžko, velmi obtížně. Věty jsou několikařádkové, šíleně dlouhé, mají i několik myšlenek a rovin. Měl jsem z toho strach  a respekt a doufejme, že to dopadne dobře. Ono to vypadá, že je to jednoduché, že Švejk je takový český trošku-hlupák, ale je to na interpretaci nesmírně náročné".

Namluvit Švejka bylo velkou výzvou i pro Bohumila Klepla: „Jsem rád, že jako Nečech, na půl Armén, jsem se mohl na tomto projektu podílet," říká s úsměvem. Se Švejkem se poprvé setkal už ve dvanácti letech:  „Byla to jedna z mých prvních seriozních knih. Byl jsem nesmírně nadšen, protože jsem to vnímal tenkrát jako dítě, jako takovou lehce eroticko-vojenskou záležitost. Švejka jsem objevil u rodičů v knihově, byla to tlustá »bichle«. Začal jsem ji číst, trvalo mi to jen pár dnů, četlo se to samo".

O postavě Švejka z hlediska režie
„Často je slyšet mezi čtenáři Haškova románu názor, že takzvané české »švejkování«  je obraz přihlouplosti a uhýbavosti a rezignace na hodnoty. Lidé, kteří toto tvrdí, zmíněný román přečetli nechci říct špatně, ale jinak než já", říká režisér Dimitrij Dudík. „Švejk je předobrazem asertivního chování v době, kdy tento pojem ještě vůbec nebyl vymyšlen, natož tak jako dnes nadužíván. Švejk je podle mne takový český Gandhí. Umělec v přežívání. Nebojí se, nepodělá se strachy před kdejakým uřvaným hlupákem, který má moc nad jeho životem. A nejen to, ještě se baví.  Protože se netřese strachem, nepropadá panice, nemusí nenávidět. A není podlézavý. Je svůj, přirozený, vždy uvolněný a v tomto svém způsobu chování je velice konzistentní, pevný. Fatalista až taoistický. Ač úředně potvrzeným blbem, není rozhodně hloupý. Jeho laskavý úsměv není blbý, usmívá se nad lidskou blbostí. Asi tudy jsem hleděl na postavu Švejka při přípravě textu a při realizaci" dodává režisér unikátního projektu.

Hudbu složil a nahrál speciálně pro tento projekt hudební skladatel Petr Mandel. Celkem postupně vyjde deset kompletů 2CD. Milovníci »knížek do ucha na CD« se můžou těšit na více než 26 hodin poutavého poslechu románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, který vyjde na dvaceti CD postupně v průběhu roku 2009 u vydavatelství Popron Music. Každé z deseti jmen je zárukou skvělého a originálního uměleckého podání a je jen na posluchačích, jak si oblíbí jednotlivé vypravěče.