Je mezi Chopinovými vrstevníky - skladateli někdo, kdo by klavíru rozuměl tak, jako on?

„Chopin měl několik vrstevníků i předchůdců, kteří byli vyhraněně klavírní. Té velikosti, jako Chopin, ale pravděpodobně dosáhl pouze Ferenc Liszt - i když jeho tvorba, co se charakteristiky a pojetí klavíru týče, je úplně jiná. Liszt se - na rozdíl od Chopina - věnoval i hudbě symfonické a oratorní, u Chopina s výjimkou některých písní, violoncellové sonáty a klavírního tria jinou tvorbu nenajdeme. Chopin myslel prostřednictvím klavíru a tím je obecně v celosvětovém hudebním kontextu ojedinělý."

Jak zapadají první Chopinovy klavírní koncerty do celkového kontextu jeho tvorby? Říká se, že to jsou jeho první světové kompozice.

„Skutečně jsou, dokonce u nich došlo k záměně opusových čísel, která zohledňují pořadí vydání, nikoliv datum vzniku. Koncert f moll patří k jeho prvotinám, o to je to celé neuvěřitelnější, to dílo je komplexní, vyzrálé, obsahuje takovou hloubku, kterou by člověk od devatenáctiletého člověka nečekal."

Jaká byla spolupráce s Jiřím Bělohlávkem?

„Nesmírně koncentrovaná, soustředěná, s obrovskou inspirací. Vypomohli jsme si i vypůjčením nástroje, který byl speciálně pro tuto nahrávku vybrán z Vídně. Bylo to nesmírně silné - nejen při tvoření, při samotném hraní, ale i při práci v režii. Sedět s Jiřím Bělohlávkem, poslouchat záznam jednotlivých snímků a komentovat je, to ve mně zůstane. Jeho postřehy a snaha po maximální dokonalosti jsou nesmírně inspirativní, příjemné, oduševnělé. Byl to jeden z mých největších kumštýřských zážitků za celou moji pětadvacetiletou koncertní kariéru. Budu moc rád, když se někdy bude moci zopakovat."

I Pražská komorní filharmonie si za dobu svojí existence vydobyla obrovské renomé!

„V současné době je to náš bezkonkurenčně nejlepší komorní orchestr - i když to slovo komorní je trochu zavádějící, v mezinárodním kontextu se orchestr nazývá Prague Philharmonia. Myslím si, že doména orchestru je v beethovenském obsazení čtyřiceti až padesáti hráčů, tam dosahují naprosté dokonalosti. Koneckonců výčet koncertních turné orchestru a spolupráce s různými osobnostmi světového formátu jsou důkazem, že těleso je přinejmenším vysoce konkurenceschopné v porovnání s tělesy obdobného formátu v zahraničí. Je to o to úžasnější, že tento orchestr funguje na soukromé bázi. A co se týče Prahy, máme tu unikát - vedle Symfonického orchestru Českého rozhlasu je Pražská komorní filharmonie orchestrem, který má stoprocentně vyprodané abonentní řady. To jistě o mnohém svědčí."

Jakou další spolupráci se Supraphonem máte před sebou?

„S Tomášem Jamníkem a Tomášem Netopilem plánujeme projekt, který by se měl, pokud vše s rekonstrukcí Českého rozhlasu poběží tak, jak má, realizovat ve zrekonstruovaném Studiu 1 na Vinohradské třídě. A co se dlouhodobější strategie týče: rádi bychom pokračovali v řadě, která začala vydáním kompletu Dvořákových symfonií, a šla přes Čajkovského, klavírní koncerty Tomáškovy a smetanovský komplet, až ke kompletu symfonií Bohuslava Martinů. Myslím si, že to během posledních čtyř let bylo hezky nastartováno a že by byla škoda, kdyby se v takové řadě reprezentativních snímků - pro značku Supraphon i pro značku Český rozhlas - nepokračovalo."

Thomas