Tak jako je široký, klenutý a barevný její hlas, jsou i výrazové nuance jednotlivých písní, šansonů a kupletů vystavěny do nejmenších detailů. Rozumíme každému slovu a díky tomu textům jako celku. Jednotlivé písně jsou jakýmisi dramaty z jejího života, proto je dokáže znovu prožít, obrečet, či nad nimi jen mávnout rukou, resp. se smíchem je pohrdavě překonat. Avšak vždy bez zbytečných efektů, s pokorou k muzice a textům samým. Vrchovatou měrou svou interpretací pak odkryje jejich jednoduchost, srozumitelnost, krásu a poetičnost, často svázanou až do melodramatického efektu. Pochopíme to splynutí záhy, jelikož tak krásné texty pro ní může zkomponovat jen ten, kdo jí dobře a takřka do morku kosti zná - Rudolf Kubík.

Kapela Martina Kumžáka je interpretačně skvělá jako celek, ale dá vyniknout i jednotlivým hudebním sekcím. Hostem koncertu měla být Věra Špinarová, ale nemoc ji do Prahy nepustila. Přesto hlavní protagonistka večera dokázala situaci zvládnout a diváky nadchnout. A to výrazně, neboť přídavky se střídaly se stojícími ovacemi. Kdo byl přítomen, odcházel s pocitem plným radosti, pohody a obdivu .