Karel Gott: „Sexy hlas Marty Kubišové je naprosto ojedinělý a uslyšíte-li ho, poznáte ho hned po prvních tónech. Tak rozpoznatelný je. A to není ani v kontextu světové pop music běžné. Jsem hrdý na to, že jsme s Martou v polovině 60. let, v době uvolnění a nových možností, nahrávali v dnes už legendárním Studiu A za doprovodu Tanečního orchestru Československého rozhlasu na svou dobu nesmírně moderní nahrávky zcela podle našich představ, které posunuly tuzemskou populární hudbu kupředu a nemusíme se za ně stydět ani dnes. A dodnes mne těší, že jsem spolu s Ladislavem Štaidlem a  Rostislavem Černým spoluautorem písně Nepiš dál, kterou Marta Kubišová nazpívala v roce 1966 se sborem a orchestrem našeho divadla Apollo a která se zařadila mezi ty, díky nimž se prosadila. Marty Kubišové si vážím jako zpěvačky i jako člověka. A mám ji upřímně rád."

Eva Pilarová: „Milá Marto, vždycky jsem měla ráda Tvůj zvláštně zabarvený hlas plný vroucnosti. Dodnes jsem velmi hrdá na to, že jsi v šedesátých letech se mnou natočila Bernsteinovu Ameriku z West Side Story. A taky si moc vážím toho, že jsi tentýž duet se mnou zpívala na mém „platinovém" galakoncertě v Hudebním divadle v Karlíně v letech devadesátých. Tvoje vystoupení bylo tehdy onou pověstnou třešničkou na dortu. Díky ,Marto ,nejen za Tvůj zpěv, ale také za Tvoji odvahu. Oproti nám zbabělým  ses dokázala vzepřít komunistickému režimu i za cenu zákazu vystupování. Obdivuji Tě."

Textař Pavel Vrba: „Když píšu verše pro Martu Kubišovou, mám vždycky pocit, jako bych vyráběl šperk pro dámu, kterou neznám už bezpočet let. Je to vždycky poprvé. Mám ji rád a obdivuju ji. Marta má dar šperky nosit a jejich fluidum umocněné jejím hlasem , vždycky udiví, dojme a vzbudí to zvláštní v nás, co bychom bez ní asi nepocítili. A je jedno, je-li to smaragdový náhrdelník melancholie nebo prostý zlatý kroužek."

Václav Neckář: „Marta je nejdůležitější žena mého života... Začínali jsme spolu v Divadle Alfa v Plzni, a pak náš společný příběh pokračoval v Divadle Rokoko a ve skupině Golden Kids. Prožíval jsem s ní její lásky, starosti, stala se součástí mého života. Po celá ta dlouhá léta jsme se s bráchou snažili, aby směla zpívat. Když už se konečně po dvaceti letech zákaz podařilo prolomit a pozvat ji na moje vánoční koncerty v prosinci 1989, předběhla nás doba. Už v listopadu zpívala Marta na balkonu Melantrichu svoji Modlitbu..."

Textař Eduard Krečmar: „Marta byla pro mě objev a také veliký úspěch, když začala zpívat moje texty na začátku mé muzikantské dráhy s amatérskou kapelou. Dokáže kromě textu najít i podtexty, dát barvu jednotlivým slovům a dokonce i slabikám. Nezpívá jenom melodie, ale i slova. Byla strašná škoda, že jí komunisti zakázali zpívat a vzali jí část kariéry. Obdivuji ji i za to, že když se pak vrátila, tak na nás ostatní nezahořkla..."

Aneta Langerová: „Už jako malá holka jsem poslouchala paní Kubišovou a je tomu tak až doteď. Svým hlasem dokáže sdělit jakoukoli emoci tak, že jí podlehnete, prožijete ji a uvěříte každému slovu, které zazpívá. Nejen její zpěv je to, co obdivuju, i to, jak silnou osobností je. Chovám k ní přirozený respekt a velkou úctu."

Ředitel Divadla Ungelt Milan Hein: „Marta je má nejbližší přítelkyně. Vzácný člověk. A vzácná zpěvačka. Jak žije, tak i zpívá. Prostě. Nic nepředstírá. Kubiška je jedinečná a nenapodobitelná."

O Martě Kubišové více čtěte zde:

http://www.certnakoze.cz/show/marta-kubisova-pripravila-exkluzivni-vyznani-3892.html

http://www.certnakoze.cz/show/marta-kubisova-album-s-novymi-pisnickami-uz-vydavat-nebudu-4004.html

http://www.certnakoze.cz/podpisy-hvezd/podpisy-hvezd--marta-kubisova-3647.html

Thomas