Částečně překvapivá může být neúčast britského adepta, snímku Milionář z chatrče Dannyho Boylea. Ale držitel největšího počtu letošních výročních cen, včetně čtyř Zlatých glóbů, ve kterém se mluví anglicky, kurdsky a hindsky, je počítán mezi angloamerickou produkci a určitě se objeví v hlavních kategoriích.

Po velmi úspěšném loňském roce, kdy Oscara získala Markéta Irglová s Glenem Hansardem za nejlepší píseň, se nám letos zlatá soška vyhne.    

Každá země může do souboje o Oscara nominovat pouze jeden snímek. Konečná nominace pěti filmů bude oznámena 22. ledna. V loňském roce získal cenu za nejlepší zahraniční film roku rakouský snímek Ďáblova dílna.

Do užší nominace letos postoupil rakouský film Revanche, který líčí osudy bývalého zloděje, jenž se vloupá do menší banky, aby vysvobodil přítelkyni z prostituce a vlekoucích se dluhů.

Francouzský film Mezi zdmi od režiséra Laurenta Cantet , pojednávající o tvrdém prostředí jedné pařížské střední školy, získal loni v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film roku.

Dále kanadský snímek The Necessities of Life, německý film Uliho Edela Der Baader Meinhof Komplex, vracející se (za pomoci dokumentárních prvků) do sedmdesátých let, kdy bylo Německo sevřené v poutech Rote Armee Fraktion, teroristického hnutí bojujícího proti kapitalismu.

Devítku nominovaných dál tvoří japonský film Departures, mexické drama Tear This Heart Out, severské koprodukční drama Everlasting Moments Jana Troella, nominované za Švédsko a turecký film Three Monkeys.

Slavnostní ceremoniál se bude konat 22. února v hollywoodském Kodak Theatre a živě ho bude vysílat více jak dvě stě televizních stanic.

V Česku se z nominovaných filmů v kinech zatím hraje pouze snímek Mezi zdmi. Valčík s Bašírem bude mít premiéru 22. ledna a Der Baader Meinhof Komplex 9. dubna.

Karamazovi

Příběhy diváků divadelní inscenace dramatizace románu Fjodora Michajloviče Dostojevského v provedení herců Dejvického divadla odehrané v prostoru tovární haly v polském Krakově.

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry (Roman Luknár), aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi. Divadelní hra, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy, vypráví příběh prostopášníka a cynika Fjodora Karamazova (Ivan Trojan) a jeho čtyř synů - živelného Dmitrije (David Novotný), intelektuála Ivana (Igor Chmela), pokorného Aljoši (Martin Myšička) a nevlastního potomka, zakomplexovaného Smerďakova (Radek Holub). Ze zabití otce a zpronevěry peněz je obviněn nejstarší syn Dmitrij. Do případu jsou zapleteny i dvě ženy - vášnivá Grušenka (Lenka Krobotová) a ctnostná Kateřina (Michaela Badinková). V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí -  se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Je zde nastoleno téma hledání Boha, snaha prokázat či zavrhnout jeho existenci. S tím je spojena úvaha, že pokud neexistuje Bůh, vše je dovoleno.

Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání. Poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti...

Karamazovi, jejichž podtitul by podle režiséra Petra Zelenky mohl znít „Žijeme jak zvířata, ale chceme se modlit", jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy.

Režie: Petr Zelenka
Hrají: Ivan Trojan, Radek Holub, Igor Chmela, Roman Luknár, David Novotný

Jana F. Foltýn