Čím jste chtěl být jako kluk?
Nechtěl jsem být řidičem kamionu jako můj táta. Chtěl jsem vydělat peníze a mít nějaký čistý byznys. V klidu a s lidmi, se kterými budu dělat.

Které auto vás první tak zvaně „dostalo"?
Vždycky Ferrari, odmala. Jako malé dítě jsem vždycky měl angličáky od táty, který mi je vozil už za komunistů. Když mi bylo asi pětadvacet, to už jsem bydlel v Praze, jsem jel na Moravu domů a pídil se u mamky asi po 150 angličákách, které zůstaly pod postelí. Mezi nimi bylo asi patnáct Ferrari, různé modely...

Čím se liší srazy ferraristů od setkání fandů jiných značek?
Ferrari, to je prostě duše. To je to, co vybudoval Enzo Ferrari v padesátých letech. To auto má duši, to si nekupujete auto, jako si kupujete porsche nebo ostatní značky. To si kupujete styl. Těch aut se třeba vyrábí pět tisíc, je to limitovaná edice, pět tisíc pro celý svět, čekáte na ně rok, rok a půl běžně. Fabrika si řídí, komu to auto prodá a komu ho neprodá. Když lidi vidí Ferrari, zvednou palec nahoru, nikdo na vás nekouká tak, že je to nějaký hajzl, který tady vydělal prachy a zatímco oni jezdí tramvají, on si vozí zadek v luxusní káře. Už se mi stalo, že jsem na křižovatce potkal partu Italů a ti si na té křižovatce klekli, když viděli, co jede. Lidi mě neberou jako gaunera, ale jako hobbistu, který má to štěstí, že v tom autě jezdí. Pravda je, že jsem makal od rána do večera. Svoje první Ferrari jsem si koupil, když se mi lámal věk z 29 na 30 let. Prodal jsem byt a koupil si Ferrari. Když viděla maminka, že jsem prodal byt a koupil si auto, byla úplně vyřízená. Taťka s tím byl v pohodě.

Kdo si v naší zemi kupuje Ferrari?
Já si myslím, že v naší zemi je spousta lidí, kteří by si Ferrari i mohli koupit, ale nemají na to odvahu. Protože to je skutečně auto, které lidi otočí. První modely, staré i dvacet roků, startují na miliónu korun a úplně poslední model Ferrari stojí sedm milionů korun, průměr se pohybuje kolem 3 - 4 miliónů. Když si vezmete, že Audi, Mercedes, Porsche, jakýkoliv džíp, stojí kolem dvou, tří miliónů korun, tak Ferrari přijde na dvojnásobek. Koupí si ho opravdu lidi, kteří to cítí srdcem a je to jejich celoživotní přání - jako jsem ho třeba měl já. Když jsem si ho kupoval, moje účetní mi říkala „ Hele, to auto ti může zlomit vaz! "Já jsem říkal„ No a co! Já jsem ty prachy vydělal!" Pracoval jsem od rána do večera, abych si koupil Ferrari a buď to tady lidé pochopí anebo mě odsoudí - a to se fakt stalo. Polovina lidí mě odsoudila, že jsem ten frajírek, co jezdí ve Ferrari, ale polovina říká - je to super! Typická česká nátura. Ale mám víc příznivců, kteří ten palec zvednou, než těch druhých, kteří tě za rohem pomluví - to je ten frajer, který si koupil Ferrari.

Jaký je český řidič?
Debilní, hloupý, špatný. Sorry. Bohužel, je spousta blbců na silnicích, kteří zaviní nehodu úplně nesmyslně. Jsou nevyježdění, papíry dneska dostanou lidé, kteří to auto v ruce nikdy neměli a ani po deseti ani po dvaceti letech mít nebudou. Mně úplně ničí, když vidím některé Vietnamce nebo Číňany, co dělají. Ale mají český řidičák. Pokud mohu něco říct k českému řidiči - já organizuji v Praze čtyři roky setkání řidičů Ferrari. Jezdíme rychle. Samozřejmě, že jezdíme rychle. Ale nestalo se za čtyři roky - to nás jezdí kolona patnácti, dvaceti aut a třeba v Německu to smažíme třístovkou mezi auty, ale nestalo se ještě za čtyři roky, že by někdo z těch aut měl jenom škrábnuto. Když porovnám motorkáře, kteří jsou po zimě nadržení, skočí na motorku v květnu a třetí den se zabijí - ale ne všichni jsou stejní. Nebo způsobí nějakou dopravní nehodu. Poměr těch nevyježděných jezdců, řidičů, kteří jedou na chatu a udělají malér v šedesátce oproti těm opravdovým řidičům...

Kdybyste mohl něco změnit na našich silnicích - co by to bylo?
Určitě bych změnil něco na D1 a udělal bych nějaký zákon, týkající se velkých kamionů, aby nemohli předjíždět, protože když jeden kamion jede 85 za hodinu a druhý ho předjíždí rychlostí 88, tak zablokují už tak přetíženou D 1. To bych okamžitě začal řešit, protože to už není dálnice, to je orané pole a je tak přeplněné, že je to prostě špatně. Jsem pro zákon, že když někdo pije, vezmou se mu papíry, k tomu se na sto procent přikláním, trošičku mě vadí bodový systém, buzerace za špatné parkování nebo když zazvoní telefon, chytnu ho do ruky a dostanu hned dva body. Ale vracím se k tomu alkoholu, protože stoprocentně alkohol za volantem neexistuje, aby byl. Určitě se přikláním k novému silničnímu zákonu: je zima, je sníh, mrzne, přezujte všichni na zimní pneumatiky. Jako je to třeba v Rakousku. U nás jsou jen nějaké úseky, ale já bych to ještě přitvrdil, protože auto na letních pneumatikách prostě v zimě nefunguje. Ať je sníh nebo není. To jsou zásadní věci, které bych změnil nebo které se mi nelíbí.

Máte nějaký svůj automobilistický sen?
Už jsem si ho splnil - to je Ferrari. U toho zůstanu. Vím, že nikdy z baráku nepůjde. Mám ještě jeden sen, že bych si chtěl koupit limitovanou edici Enzo, ale na tu bohužel zatím nemám, stojí třicet milionů korun. Je jich 400 kusů na celém světě, dokonce jedno takové Ferrari je v České republice. Je to auto, které bylo vyvinuto v roce 2004, některé se už nabouralo, některé se zbořilo, některé mají lidi doma zakonzervované, protože to je takový bonbónek, Ferrari zatím nic lepšího nevyrobilo. To je - jak já říkám - druhá manželka do garáže.

Čím se zabýváte ve volném čase - pokud nějaký máte?
Mám strašně málo volného času, teď jedu úplně na doraz, protože jsem otevřel nový obchod na Slovensku, k tomu kavárna v Praze - ale když mám volný čas, tak třeba ve tři v noci vytáhnu káru a jedu se projet třeba do Benešova a zpátky. To je fakt dobré, to mám rád. Chodím cvičit, to je jasné, občas squash. Někdo jezdí na ryby, někdo na kolečkových bruslích, já v noci vytáhnu Ferrari...

Když jedete v autě - přemýšlíte o něčem?
Vymýšlím všecko v autě - teda pokud jedu v jiném autě, ne ve Ferrari. To druhé auto, co mám, civilní, tak v tom vymýšlím co a jak udělat. Ve Ferrari na to čas jednak není, jednak hučí za jízdy a je to jen adrenalin. Moc lidí neví, že v internetové televizi Boom! dělám takový motoristický pořad, protože k autům mám blízko a skoro všechny lidi kolem nich znám. Je to pro mne opravdu hobby, protože vždycky někam přijedu, rozeberu auto, udělám rozhovor, natočím repku - je to takový relax z denního stresu a blázince.

Co máte to druhé auto, kterému říkáte civilní?
Džíp - X5 .

Děláte Ferrari klub. Nějak se jmenuje?
Dal jsem dohromady takovou srdcovou partičku tak cca 25 feraristů , která si říká Scuderia boys - v České republice je na 250 ferraristů, z toho 80 % v Praze, ostatní lítají někde po republice - v Ostravě, Mostě, Plzni, Českých Budějovicích ... tato parta lidí, kteří chodí do malostranské Caffeterie, to mají v srdci hozené jako já. Scuderia je vlastně stáj, takže Stájoví kluci. Ferrari jako fabrika má v Marranelu závodní tým Scuderia Ferrari, takže my jsme si dali název Scuderia Boys a nechali ho zaregistrovat na ministerstvu vnitra jako normální klub. Moje malostranská kavárna je vlastně klubovnou téhle party.

Máte červené Ferrari?
Samozřejmě - jaké jiné!

Jan Dobiáš