Můžete mi něco říci o historii Bernardu jako firmy?

Pivovar v Humpolci jsme vydražili v říjnu v roce 1991. Není to tedy firma, kterou bychom podědili po předcích. My jsme pivovar koupili v rámci malé privatizace. Vydražili jsme ho tehdy za pětinásobek účetní hodnoty. Pivovar byl zchátralý a s účetní hodnotou 9,5 milionu korun. My jsme ho vydražili za 52 milionů, takže to byla jedna z nejméně výhodných privatizací v téhle zemi.

Ale podařil se asi Váš původní záměr, jaká byla Vaše filozofie?

Podařilo se pivovar oživit tím, že jsme vařili a vaříme chutné pivo a že jsme dokázali značku vybudovat. S přílivem prvních peněz jsme začali pivovar rekonstruovat až do dnešní podoby. Stále jedna investice stíhá druhou. A pokud bych měl říci nějakou jednoduchou filozofii, kterou zastáváme, tak to je, vařit nejlepší pivo, které je chuťově zajímavé, český ležák, což si myslím, že se nám daří.

To chtějí ale přeci všichni, můžete to rozvést?

Filozofie také spočívá v tom, lišit se od konkurence. Držíme si tradiční postupy, jeden z příkladů je to, že naše pivo nepasterujeme. Naše filozofie je kvalita, zajímavá značka, odlišení se, kvalitní vztahy s partnery a služby, dodržování etických principů. Jsme již řadu let spolehlivou firmou.

Máte za sebou i celou řadu úspěchů ...

Získali jsme řadu ocenění na různých soutěžích, anketách, degustacích, novinářských soutěžích apod. Takže vzhledem k tomu, jak jsme maličkatí, máme velké úspěchy. Například několikrát za sebou jsme vyhráli v soutěži CZECH TOP 100 jako nejobdivovanější firma na Vysočině.

Jste prezentován jako vzor v podnikatelských kruzích, vybrala si Vás dokonce ke kampani Komerční banka ...

Ano, toto vše souvisí s tím, že pokud se rozhodneme něco dělat, tak to děláme s dlouhodobější vizí a to je to, co jsem zmínil. Tato vize koresponduje i s naším sloganem „Vlastní cestou", a když jsem zmiňoval i etické předpisy a jejich dodržování, jde to z nás, není to jen nálepka navenek. Já si vzpomínám na dlouhé období, kdy spousta „podnikatelů" vymýšlela, jak někoho podrazit, vydělat jednorázově hodně peněz. Takto jsme nikdy neuvažovali, naopak jsme vycházeli z toho, že jestli tady má fungovat podnikání, tak musí být především férové a já si myslím, že ono se to někde hypoteticky na jakémsi pomyslném účtu sčítá. Já to vnímám tak, že je pro všechny dlouhodobě výhodnější chovat se korektně. Součástí naší strategie jsou inovace, pokud chceme mít nějaký úspěch, tak musíme přicházet s novými věcmi, musíme být schopni se především lišit.

A to?

Uvedu tedy konkrétní příklad. Uvedli jsme na trh jako první patentní láhev se speciálními dřevěnými bedýnkami. V těch lahvích navíc není obyčejné pivo, ale je obohaceno přídavkem jemných kvasinek, takže dozrává, sekundárně dokvašuje v lahvi. Toto je jeden z příkladů inovací, ale těch věcí je pochopitelně více.

Jaká je cenová politika značky Bernard?

My se na tomto přesyceném pivním trhu, který je obrovsky konkurenční, chováme tak, že naše pivo cenově řadíme do dražší úrovně. Jsme drahé pivo a drahým pivem zůstaneme. Cenové rozdíly oproti ostatním ovšem nejsou až tak markantní. Ale znamená to, že lidé jsou ochotni dát tyto malinko větší peníze za kvalitu, která se za tím skrývá.

Cítíte monopol, co se týče velkých pivovarů?

Prostor tady samozřejmě je. Není tady naštěstí monopol, byť skupina SAB se svými značkami tady má dominantní postavení, protože má téměř 50% podíl na trhu. Ten prostor já osobně vidím v inovacích, tedy odlišení se od ostatních, to je zásadní. My jsme schopni našim zákazníkům nabídnout něco, co není na každém rohu, takže pro ně to znamená jistou originalitu, výjimečnost. Takže možnosti zde jsou, ale není to samozřejmě jednoduché.

Není tajné, že velké pivovary dělají exkluzivní nabídky majitelům restaurací. Jak se na toto díváte?

Ono to prostředí je pokřiveno finančními nabídkami, kde majitel restaurace či hospody se dnes nerozhoduje jenom podle značky, ale velmi významným prvkem jeho volby je výše finanční nabídky, kterou je vázán smluvně. Tak to bohužel je.

V Humpolci není vidět v restauracích jen značka Bernard. Nemrzí Vás to?

Víte, my jsme tady začínali z nuly. Pak následovalo období závisti, kdy já jsem nebyl místní, přijel jsem sem z Opavy a můj společník Pepa Vávra sice pochází odsud, ale vracel se po letech z Ostravaru. Lidé zde nás vnímali jinak, začaly se šířit fámy, někdo vždycky vypustil pomluvu a ta se velmi rychle šíří, a to mnohem rychleji, než pozitivní zvěsti, takže toto trvalo několik let, bylo to velmi nepříjemné období. Postupem času se ovšem situace začala zlepšovat, protože lidé zjistili, že to s firmou a podnikáním myslíme vážně. Podílíme se v Humpolci a okolí na celé řadě sportovních a kulturních aktivit, podporujeme spoustu činností. Takže jsme nakonec přesvědčili, že k Humpolci patříme.

Kde všude působí Bernard?

Jsme celostátní značka, ale působíme i na Slovensku, kde rosteme velmi hmatatelně. V ČR prodáváme více jak 80% v gastronomii, tam máme především zaměření. Je nyní řada zemí, kde se začínáme rozvíjet. Je to třeba Rusko, kde máme velmi seriózního partnera, pak je to Švédsko, Řecko, Austrálie, USA, Anglie, Dánsko, kde se testují možnosti spolupráce. Export je totiž založen na partnerství.

Jak Vy se díváte na soutěže typu - kdo vypije za dvě minuty více piva apod.?

Já si myslím, že toto by mohlo býti v rozporu se zákonem, ale třeba pivní slavnosti přeci nejsou o tom, že tam několik týmů soutěží v pití piva. Pivní slavnosti jsou především o tom, aby se lidé přišli pobavit, odreagovat od stresu. Lidé se mají šanci sejít, toto je smysl všech slavností. A to co jste zmínil, tak to je podle mě hloupá soutěž.

Svobodu si brát nenecháme, rozumím tomu dobře?

Víte, já jsem žil poměrně značnou část svého života ve velmi nepříjemném režimu, kde vás omezovali na každém kroku. Největší euforie byla první roky po revoluci, kde se člověk mohl konečně tzv. volně nadechnout a chovat se svobodně. V poslední době mám pocit, že to tak není. Paradoxně je to do značné míry dáno EU, která se v některých ohledech podobá tomu systému, který zde byl před tím. Rozhodování je hodně zbyrokratizované. Evropa se obecně stává méně konkurenceschopnou, hospodářsky rozhodně není v dobrém stavu. Jsem na celou řadu věcí citlivý, zvláště pokud se někdo začne dotýkat svobod, které považuji za naprosto nutné, aby společnost se mohla zdravě vyvíjet. Já souhlasím s prezidentem Václavem Klausem, když sleduji jeho analýzy, vím, že on to má v hlavě velmi dobře srovnané. Bohužel si to není schopna řada lidí uvědomit, člověku to dochází postupně. Anebo, a to je mnohem nebezpečnější, si na přehnané zasahování do osobních svobod postupně lidé zvykají.

Jak se díváte na komunisty?

Samozřejmě, že to nejsou ti samí komunisté, jako zde byli před sedmnácti lety, ale oni se v ničem zásadním nezměnili. Velmi nebezpečné je to, že mladí lidé tu zkušenost nemají a nevnímají ta rizika, ke kterým může dojít. Pokud by se uplatnily komunistické myšlenky, tak to natolik zbrzdí vývoj, znepříjemní podnikání apod., že se spousta lidí na to vykašle.

V jakém stavu je statut českého podnikatele?

Platí, že když bude mít společnost bohaté podnikatele, tak bude bohatá celá. Prosperující společnost nikdy nevznikla z toho, že jsou všichni chudí. Dnes a hlavně před volbami bylo často na podnikatele pohlíženo jako na důvod k závisti a to je nefér.

Jak vy se díváte na alkohol všeobecně? Třeba na reklamu na alkohol ...

Toto souvisí s tím, o čem se tady bavíme. Myslím si, že toto souvisí s pohledem na liberalitu společnosti anebo regulaci. Já mám takový pohled: jsem přesvědčen o tom, že pokud má firma právo vyrábět, tak by měla mít právo se na tom trhu prosadit. A na svobodném trhu to bez reklamy prostě nejde. Hodně to souvisí i s vnímáním společnosti. Jsem proto, aby reklama byla povolena, a to se netýká pouze reklamy na alkohol a cigarety, ale zároveň je nutné, aby lidé měli dostatek informací také o negativních stránkách. Když vám někdo začne něco zakazovat, efekt je většinou opačný. Je to pak kontraproduktivní moment.

(čert na koze)