Jak se stalo, že děláte kickbox?
Ono to bylo takové trošku divoké, doma se docela překvapili. Nebylo to něco, co by mě tak strašně bavilo, abych v tom chtěla hned pokračovat. Bráška chodil na tréninky na box, já na akvabely, jezdila jsem taky na koních, a protože jsem cítila, že si takhle vybíjím přebytečnou energii, tak jsem zkusila kickbox.

S kterým sportem jste začínala?
Začínala jsem s plaváním - ve třech nebo čtyřech letech mě rodiče přihlásili na základní kurs plavání, pokračovala jsem v akvabelách, tam byl balet, aerobik, suchá příprava s našimi, a protože naši byli oba sportovci, tak jsem vlastně vyrůstala v tělocvičně a od všeho ochutnala.

Často se dělí sporty na mužské a ženské - jak to vidíte vy?
Já to vidím tak, že ženské jsou čím dál víc femininistické... Už se to nedá takhle rozlišovat, protože ženská sice nedokáže v atletice stejné časy jako chlap, ale dokáže stejně kvalitně trénovat.

Co dává pohledné dívce takový sport, jako je kickbox?
Pravidelně boxuji, bouchám do chlapů a oni do mě, ale mám pocit, že jsem daleko vyrovnanější, lépe zvládám konflikty v osobním životě, jsem taková klidnější. Všechno ze sebe vybouchám na tréninku a navíc je to něco, co mě opravdu baví.

Už jste se někdy prala?
Na ulici? Ne ne, to bych nikdy neudělala. Vím, že jsou z toho jen problémy - když někdo takový sport dělá. Jsem hodně upovídaná, takže konflikty řeším spíš slovně, než že bych zasahovala jinak.

Když jste mistryně světa, tušíte, na jaký vršek ženské pyramidy jste se dostala? Kolik závodnic je pod vámi?
Pode mnou - to je opravdu velmi různé, protože počet závodnic se hodně točí. Někdo přijde na to, že kickbox vlastně dělat nechce nebo že ho nebaví, takže to ani neumím nějakým číslem vyjádřit. Navíc kickbox je rozdělen do váhových kategorií, jedna váha je obsazenější, druhá méně obsazená, sem tam někdo přejde do vyšší váhové kategorie - je to takové divoké.

Vy jste se stala mistryní světa tady v Olomouci. Kolik jste musela porazit soupeřek?
První jsem měla Turkyni, která kickbox v kategorii, kde jsme startovaly, vyhrála asi čtyřikrát po sobě, takže to byla dlouholetá turecká reprezentantka, pro mne tvrdý oříšek. Nakonec jsem ji zdolala. Hned další byla bohužel Češka, ale velice kvalitní, protože reprezentuje Českou republiku v light-kontaktu, kde vyhrála mistrovství Evropy i mistrovství světa. To byly těžké soupeřky, které jsem měla.

Co pro vás znamená sport?
Hlavně si myslím, že je to radost z pohybu. Radost z něčeho, co dělat nemusím, ale chci.

Už sport nějak ovlivnil váš život?
Určitě ovlivnil. Trávím hodně času v tělocvičně už tím, že trénuji ještě děti, věnuji se mimo normálního tréninku s trenérem ještě tréninku v posilovně, teď jsem se odhodlala víc trénovat na triatlon, abych si zlepšila kondičku. Nemám tolik času na osobní život, abych měla nějakého partnera, ale naštěstí mám rodinu, která mě podporuje, takže zatím to odkládám.

Máte před sebou nějaký konkrétní cíl, který byste chtěla dosáhnout, když už jste mistryně světa?
Protože asociací kickboxu je víc, tak bych ráda získala co nejvíc titulů. Možná, že to zní třeba trošku namyšleně, nebo sebevědomě, ale protože vím, že mě baví dřina na kickboxu, tak z toho chci vydřít co nejvíc. Budu dál posilovat a nabírat vytrvalost, dokud to půjde.

Jan Dobiáš