Kdy vás prvně napadlo, že byste mohl řídit televizi?
Když jsem byl povolán ke Zdeňkovi Kopřivovi, on byl majitel, a já  výkonný ředitel. Zažil jsem totiž Vladimíra Železného v Nově sice jen jako člen regionálního studia, ale bylo mě jasné, že je to velmi vzdělaný a  velmi schopný člověk.

Měl jste představu, jakou byste chtěl mít televizi?
V té době ne, protože  jsme měli od Novy zadání a region, ve kterém jsem pracoval, byl jednoznačně řízen. Své představy jsme mohli realizovat v regionálním studiu jen do určité míry. Plnili jsme úkoly - ale vždycky jsme  museli přinést něco zajímavého, přijít s něčím novým.

Co všechno předcházelo tomu, než jste se stal generálním ředitelem nové komerční televize?
Byl jsem v Atlasu u Zdeňka Kopřivy, pak v roce 2000 jsme přešli společně s několika kolegy do Fatemu , což bylo regionální vysílání pro Primu, a tam byl daleko větší prostor - dělali jsme i dokumentární filmy, reklamy, menší publicistické pořady. Zpravodajství bylo delší.  Za rok a půl  - to už tam Železný nebyl - jsme se dostali znovu pod  křídla Novy jako její  regionální vysílání. Takže jsme dělali pro Primu i pro Novu. Byl jsem obchodním ředitelem, pak šéfem zpravodajství - ale musím připomenout, že v malých televizích musíte zastávat těch  pozic více.

Lidi z televize často mluví o tom, že televize je droga. Platí to i o vás?
Lidi z televize takhle o tom mluví. Já bych řekl, že je to droga, ale v komerčních televizích tu drogu musíte umět i uživit. Pochopitelně - dostáváte se ke všem informacím, dostáváte se k nim bezprostředně a jsou to informace opravdové. Tedy ne „Jedna paní povídala„. A máte u toho ještě prst na spoušti -  to se pochopitelně pro člověka stává drogou. Ale pozor, v televizi se neodpouští, tam se nedá nic vrátit,  co pustíte ven přes obrazovku  tak nelze vzít zpět,  zodpovědnost je velká. No a tu „svoji" televizi musíte pořád posouvat dopředu, protože v televizi platí třikrát, že „kdo chvíli stál, již stojí opodál"!

Média - a nejen televize - bývají často pod tlakem politiků. Jakou proti tomu máte obranu?
To víte, že se tomu nevyhnete. My máme pravidelný týdenní politický pořad se Zdeňkem Šarapatkou (bývalý ředitel úřadu předsedy vlády několika premiérů),  a dle ohlasu myslím, že i úspěšný.  Takže za rok se mi tady vystřídá celá plejáda politiků, všech politických stran, vyváženost se musí dodržovat. Nechci, aby to vyznělo jako fráze ale pravdou je, že my nepouštíme nic jiného, než co politici řeknou, nebo čím jsou. Zveřejňujeme jen to, na čem trvají, pouštíme jen to, co říkají a co činí. A z toho nemohu uhnout, protože jak jednou uhnete...Za další: s každým politikem, který sem přijde, se potkám a popovídáme si buď před pořadem nebo po něm. Nechci ze sebe dělat znalce, ale u mnohých se setkávám s tím, že kolikrát  toho, co tvrdí navenek, vůbec neznají podstatu, u některých „obdivuji" odvahu že s tím málem co o určitém problému znají, jej dovedou obhajovat. Ale jsou i dobří, velmi dobří.

Máte šanci - pokud se s nimi bavíte před pořadem - aby pak ve studiu neuhnuli od toho, co říkali před vysíláním?
Já je neovlivňuji. Zásadně. Taky před pořadem probíráme jiné věci a nebavíme se o tom, co bude v pořadu. Nejdou všichni politici házet do jednoho pytle. Někteří jsou opravdu na svém místě, někteří jsou velmi vzdělaní a obratní, ať patří ke kterékoliv politické straně. Třeba velmi nadupaný je Paroubek, předseda sociální demokracie a myslím, že to má srovnané v hlavě, velice vzdělaný a s velkým přehledem je dle mě Ivan Langer, jen nevím, proč někdy říká, že ten čtvereček je červený, když jde o zelené kolečko.Ale když se k vám  dostávají téměř všechny informace, a pak mám možnost.s politiky tady diskutovat, tak si dovolím tvrdit, že mám o nich obraz...

Na co se vy sám rád díváte na konkurenčních televizích?
Když se dívám na konkurenční televizi, mám k tomu zhruba dva důvody: za prvé se třeba na určitý pořad těším , a za druhé samozřejmě sleduji pořady proto, abych se nepouštěl do toho, co už běží, třeba i v jiné podobě. Jinak osobně sleduji dobré filmy a sport, protože jsem bývalý sportovec. Takže přeblikám  sportovní stanice, nějakou detektivku a sleduji konkurenční televize taky proto, abych věděl, co nové se tam objevuje.

Co vám v televizi chybí?
Víte, co chybí všeobecně v televizích? Nikde, v žádném pracovním prostředí, nemáte národní mužstvo. A i když je to národní mužstvo, tak má stejně problém určitý post obsadit. Tak i naše - jako každá televize - se potýká s problémem, že nemá výběr „hráčů", ale vy si s tím  musíte poradit a nikdo se vás  neptá jaké máte kameramany, režiséry, osvětlovače, zvukaře.... Mám  posty, které jsou velice dobře obsazené a mám posty, které jsou obsazené slaběji. V televizích chybí dostatek profesně kvalitních lidí.  A u  televizní profese  je tak malý rybník, že buď jsem s těmi lidmi dělal, nebo s nimi dělám anebo s nimi určitě budu v brzké době dělat!  Na  našem brněnském „rybníku" to platí zvlášť. Bavil jsem se na tohle téma i s ředitelem ČT Brno Karlem Burianem, který je znalý a hodně dobrý televizák, a z našeho rozhovoru vyplynulo, že má stejné problémy. Pracovníci televize, to je taková speciální kategorie - v podstatě vždycky musí vládnout jeden, který  televizi tvaruje ke svému obrazu, svým představám a je za ni zodpovědný. Nese i kůži na trh. A na druhou stranu své pracovníky nemůžete jako  šéf vždycky zašlápnout až do země - i kdyby si to kolikrát zasloužili - protože byste v nich udupal další tvůrčí schopnost a invenci. Potřebujete a musíte mít takové, kteří jsou pořád průbojní, kteří jsou ochotni jít do každého problému, ale dopředu.  Jak se vám třeba redaktor zařadí do řady,stává se  brzdou a začíná být pro danou profesi nepoužitelný. To znamená, že jednání jsou trošičku složitější, než třeba ve fabrice nebo v jiném prostředí.

Na co se diváci BTV budou nejraději dívat?
Nechceme a nebudeme bojovat s velkými televizemi, tam ani nepatříme.Naše televize se bude profilovat tak, že chceme vyplnit „díru" na televizním trhu  přitažlivou škálou pořadů. Vzdělávacích, poučných, o zdravém životním stylu, jak poslouchat hudbu, jak se více  dozvědět o vlastním zdraví, živé lifestylové vysílání kontaktního typu, skeče s brněnskými herci, krátké filmy, novinky o víně a jižní Moravě, o architektuře. Taneční kurzy pro dospělé, Jak se z hříchu stává závislost, Krása na prvním místě, pořady atraktivních besed,speciální kursy brněnského hantecu, Desatero o zdraví... Nabízíme diskusní pořad „Narovinu" - kde diskutujeme s politiky. Budeme mít jeden z velkých pořadů "Vlna z Brna", dvouhodinový lifestylový pořad plný rad, tipů, rubrik, s dvojicí moderátorů, s pravidelnými hosty, kteří se  budou denně střídat.  Natáčet a vysílat se bude živě   od desíti hodin do dvanácti. Večer  budeme „Vlnu" reprízovat od 20 do 22 hod. V lifestylových pořadech chceme přinášet skutečné  zajímavosti. O co bychom opravdu chtěli bojovat - pro diváka - to bude od deseti hodin, v tak zvaném druhém prime-timu, kdy nejen manažeři konečně usednou k obrazovce. Tam bychom chtěli dělat pořady jako třeba jak se hraje a poslouchá jazz, či jiná hudba, a podobná okénka, jak žít ve snažším tempu nebo rytmu, chceme předvádět krátkou taneční školu, protože řada lidí se hodlá zúčastňovat různých společenských akcí, jak se udržovat svěží a fit, atd. Tedy témata, která rozhodně nejsou jen pro manažery. Teď jednáme s Danielem Dvořákem, který je ředitelem brněnského Národního divadla.  Je s ním velice dobrá spolupráce ale to hlavní, o čem teď hovoříme je, že řada nejen  top manažerů se nechce dívat ani navštívit operu, protože trvá dvě a půl hodiny. Jednáme o tom, že oni umějí tyto hry upravit na časově krátkou formu. Je to v Americe hit a chceme to zkusit také. Dovedou představení  zkrátit na 20 - 25 minut. Vybraly by se nejzajímavější árie, musí to mít pochopitelně nějakou dějovou posloupnost. Takhle bychom představovali divákům i dílka z činohry.Od Xavera Veselého bude  pořad „Xaver Live",který sem přivede spoustu hostů jako je Jan Saudek, Helena Vondráčková, Pavel Trávniček, Jiří Krampol, kreslíř Urban... Jsou to velice zajímaví hosté a Xaver se jich umí dobře ptát.Připravujeme  velmi zajímavý projekt s Jirkou Krampolem a chystáme se na soutěžní pořad s Pavlem Trávníčkem.A když jsme u těch našich pořadů.... Víte, když se někoho zeptáte - všichni říkají, že se dívají na ČT 2, kde dávají opery, náročné inscenace. Ale protože vím, jaké  jsou sledovanosti, tak se asi národ dívá na něco jiného než většina tázaných  uvádí, snad aby byli zajímavými. My se budeme snažit dělat pořady, které budou mít odezvu a to, co lidé budou chtít, to jim budeme v našich možnostech podsouvat.

Je vžitá představa, že televize se má dělat z centrálního města - ale vy jste v Brně!
Já jsem tuhle televizi - jmenovala se B1 - „zdědil" na řízení a za rok jsme udělali docela kus práce. Máme dneska nové, špičkově vybavené hlavní studio - s novými kamerami, novým čtecím zařízením, s kamerovým  jeřábem ve studiu, flexibilním osvětlením, které umožňuje udělat celou řadu prostředí . Vytvořili jsme trasu na budoucí celoplošné vysílání - zatím vysíláme pro střední a jižní Moravu, Vysočinu a Jižní Čechy, ale budeme se rozšiřovat. A lidi se naučili nás sledovat. Nespadáme pod peoplemetry, pro nás jsou důležité takové skutečnosti,  že firmy si u nás objednávají  reklamy a prodlužují si je, protože se jim to vyplatí. Tuhle jsme pustili pořad o funkční diagnostice, týkal se cév - a měli jsme  odezvu přes 150 telefonních hovorů!Když jsme se přejmenovávali, nechal jsem si udělat od dvou renomovaných agentur zhodnocení, zda se máme hlásit k tomu, že jsme z Brna nebo ne. Jedna agentura řekla jednoznačně: neříkejte, že jste z Brna! A jmenovali bychom se třeba TV Duha. Protože  se prý na nás určitá skupina regionálně rozdělených lidí nebude dívat, protože jsme z Brna. Druhá agentura to viděla tak půl na půl: když řeknete, že jste z Brna, můžete tím ztratit, ale i získat. Tak jsem rozhodl: jsme „Brněnská televize" a bude to přímo v názvu. Jak Praha propaguje zajímavé hosty, my  zajímavé hosty budeme chtít určitě taky, ale protože jsme televize z Brna, tak budeme chtít brněnské herce, brněnské zpěváky, brněnské cvičitele, brněnské fajnšmekry třeba  jazzu, máme jich tady dost. Ale tím neříkám, že si nebudeme určité hosty zvát odjinud.

Jak vy se díváte na boj o post generálního ředitele v České televizi?
Nemám tak kvalifikované informace, abych mohl soudit. Jednu třetinu těch, co se tam hlásí, znám, dvě třetiny neznám, ale mezi nimi je možná nějaký dobrý manažer. Myslím si, že televize za sedm miliard -  které má od nás všech, daňových poplatníků -  i na všech kanálech, které má, protože vím, co pořady stojí a za co se dají natočit, by mohla odvádět daleko lepší programy. I když musím připustit jednu věc, že Česká televize dělá nejnáročnější zpravodajství - ale kdo taky jiný  už by to měl dělat.  Má zahraniční zpravodaje od Ameriky až po Čínu. To je určitě náročné, ale přesto si myslím, že nenaplňuje všechno to, co má.  Dokonce jsem se dočetl, že tam přibudou další zaměstnanci. Že mají průměrný plat 34 tisíc uvádí ČT, takže  34 tisíc krát tři tisíce zaměstnanců... Ale od toho jsou jiné orgány, aby to zhodnotily. Spíš se mi zdálo zavádějící - a tak to mělo být dle současného generálního ředitele a stávající rady, potom se to nakonec změnilo - že stará rada zvolí nového ředitele. A pak 30% z rady  odejde a  bude nahrazeno.  Naštěstí je to jinak.

Vladimír Železný se jako televizní ředitel stal celebritou,posléze politikem. Pomyslel jste vy někdy na politickou dráhu?
Vladimír Železný se stal celebritou a protože jsem ho zažil pracovně, říkám jedno: škoda, že Vladimír Železný něco neřídí - podnik nebo organizaci a že přešel do politiky. Byl by jinde lepší, je  velice schopný, ví co chce a dovede lidi strhnout. Vzpomínám, když byl kandidát na senátora,  jak si připravil kampaň. My jsme  dvě z jeho akcí natáčeli.   Měl všechno propracované, uměl se  i vhodně obléknout. Když jel do vesnice na volební kampaň, tak shodil svůj drahý oblek a přijel v oktávii namísto v audi.  Taky jako jediný senátor byl zvolen hned napoprvé !   V politice  je mnohdy přehlasován a musí se podřídit věcem, které už dál nemůže akceptovat nebo realizovat.I když politika je věcí konsensu a dohody a ne toho, co mnozí politici předvádějí, tak mohu říci, že jsem zatím neuvažoval, že bych někdy do politiky šel. Taky proto, že se s politiky  potkávám a střetávám a musím říci, že s některými bych se střetávat jako s kolegy nechtěl.

Člověk asi nikdy nemůže být se svou prací spokojen, nicméně - je bod, za kterým budete s televizí BTV spokojen ? Budou to čísla, koláče,názory diváků, dopisy...? Je hranice, za kterou si řeknete"To se nám vede!"?
V možnostech, či podmínkách, které jsem zdědil,  musím trochu tajně a potichu říci „To se nám vede !"Ale musím říci: využil jsem všechny možnosti?  Nemohlo to být ještě lepší? A skutečnost je taková, že divák neví a ani se  z televize nemůže dovědět, co jsme museli všechno udělat, aby to nakonec zvenku dobře vypadalo. Zákulisí vás mnohdy zaskočí  věcmi, které nevymyslíte ani v tom nejnepovedenějším snu.  Proto, když už se zdá, že je vše jasné a docela dobré, začínám být úplně nejvíc ve střehu a začnu kontrolovat věci, které bych třeba nikdy jindy nekontroloval. Čekám, kdy zahřmí - a  jsou to někdy rány. A co je vždycky ještě potřeba -  mít kousek štěstí. Jsou záležitosti, na kterých můžete úsilovně pracovat, devětkrát je odzkoušet - ne třikrát, devětkrát! - a pak přijde věc, s kterou jste nikdy nemohl počítat, ale jste za ni zodpovědný a diváci vám těžko odpouštějí. Takže, když se vám vede, radši na to ani nemyslet.

Kdy se u televize nejvíc rozčílíte?
Když dostaneme gól. Ne vážně: u naší televize  nebo u cizí ? U naší se rozčílím, když vím, že jsme probrali, co tam nemá být - a ono to tam je. Ať již záběry, nasvícení, barvy, obsahové věci. Ne, že by to spadalo do kompetence ředitele, ale dohadujeme společně směr, nemůže se tam pak objevit něco, co jde jinam. Musíte nechat  volnost tvůrčím pracovníkům, ale záměr musí být dodržen. Hodně pracuji s externisty, ale i to  má vždycky  svá pravidla. Nemám rád výmluvy, na které jsem skoro až alergický. Domluvili jsme se, že zadaný projekt bude vyroben tak a tak, pak se dozvím, co všechno jim zkomplikovalo situaci, a proto je to takové nebo onaké. To přeci diváka vůbec, ale vůbec nezajímá,  to mě i rozčílí a dost.Také  když slyším některé moderátory, jak si vedou na place, a to co odvádějí, tak si říkám....ale já tu nejsem od toho, abych kritizoval cizí televize. Ať si udělají pořádek samy. Maximálně řeknu - ten pořad snad nemůže mít režiséra! Anebo jestli ho má a já byl jako šéf...tak by tam ten člověk už režisérem nebyl.

Všechny dosavadní televize  pracují s internetem. Platí to pro vás taky?
Jsme na internetu, můžeme si tam určité pořady vyvolat. Teď jde asi o necelou třetinu pořadů, které si  můžeme pustit,ale máme zpracovaný program, který se  odlaďuje  a do měsíce budeme mít na internetu všechno.

Brno je divadelní město, má spoustu výborných herců, Češi  jsou seriálový národ, vy jste nastupující komerční televize. Plánujete tyhle televizní příčky nějak protnout?
Řeknu vám na rovinu: budeme propagovat brněnské herce, točíme s nimi, jsou to první vlašťovky, určité komediální skeče, ale seriál - jaký je v jiných televizích - zatím ne. Jednáme s brněnským Národním divadlem, jednáme s lidmi od Stanislava Moši i dalšími, co všechno s nimi uděláme. Připravujeme desetidílný seriál, ale trochu jinak. Předlohou bude kniha jedné z nejúspěšnějších českých spisovatelek, Brňanky Simony Monyové. Neřeknu která kniha, ale spisovatelka bude vstupovat do děje a komentovat jednání postav . Věřím, že tato forma zaujme diváky tím, že se dozví, proč postavy jednají určitým způsobem, jak se tvoří jejich charakteristika a nakolik jsou předobrazem knihy reálné situace. Takový seriál u nás zatím není.

Souhlasíte s tím, že kterékoliv médium - a teď jsme v televizi - je vlastně jen obalem na prodej reklamy?
To je nějaký nesmysl, vždyť máme maximální čas na reklamu 9 min a to musí být vyprodáno na 100%, takže v tomto maximálním případě máte za devět minut reklam hodinu pořadu a v komerční televizi neplatíte nic. U ČT zaplatíte za pořady 130 Kč měsíčně, takže myslím, že je lepší shlédnout reklamy a neplatit a alespoň víte, jaký je nový typ dámských vložek nebo nové druhy psích konzerv.

Jan Dobiáš