Jaké pocity jste měla v závěru vašeho koncertu v pražském Divadle Hybernia, kdy vám dlouze a ve stoje tleskal vyprodaný sál?
Měla jsem velkou radost, že publikum reagovalo naprosto spontánně. Několikrát mě publikum ocenilo potleskem ve stoje. Připadala jsem si jako v Carnegie Hall... Byl to silný zážitek a nádherný pocit.

Líbilo se mi, že jste zařadila do programu i písničku Just The Your Are z repertoáru Billyho Joela. Tu písničku jste měla i na jednom vašem německém albu - Písně Billyho Joela. Neuvažujete třeba o tom natočit Joelovy písně v češtině? Podle mne mají sílu a nadčasovost...
O tom zatím neuvažuji, i když s vaším názorem naprosto souhlasím. Písně Billyho Joela jsou skutečně nadčasové a myslím si, že posluchačům nikdy nezevšední. Jednu píseň jsem ovšem v české verzi natočila. Je na mém prozatím posledním novinkovém albu Zůstáváš tu se mnou - She is only a woman - s půvabným textem Zdenka Rytíře, Vím málo.

Tu a tam na koncertech oprašujete staré písně. Co tak oprášit velice pěknou písničku Tvá malá Jane...? Anebo máte zálusk na jinou písničku?
Snažím se při mých koncertech repertoár obnovovat, aby nebyly jednotvárné, a abych se neopakovala. Tak je pravděpodobné, že dojde i na skladbu Tvá malá Jane, která se Bohuslavu Ondráčkovi opravdu povedla.

Není to tak dlouho, co měla v naší distribuci premiéru „disneyovka" Na vlásku, na jejíž české verzi jste se podílela a která má skvělé reference a dobré kritiky i co se dabingu týče.  Jaký z toho máte pocit, jak moc vás to bavilo?
Byla to velmi příjemná práce a byla jsem potěšena tím, že režisér české verze této pohádky, Vojta Kotek, mne oslovil s nabídkou na spolupráci. Je to zase trošku jiná práce, než koncerty a nahrávání písniček ve studiu. Jinak já jsem měla už jednu zkušenost, když jsem dabovala pohádku Thumbelina. Hrála jsem matku a myš - a neskutečně mě to bavilo. Spolupráce s Vojtou byla úžasná. Byl mi dobrým rádcem, co se týká herectví, a jsem ráda, že můj výkon zaujal i obávané kritiky. Pokud by přišla další nabídka, budu z ní mít radost.

Zpět k současnosti. Loni na podzim jste měla dva úžasné koncerty ve Státní opeře a letos má vyjít záznam na CD a DVD. Co vás vede k tomu vymýšlet stále tak náročné projekty?
Mám ráda změnu a myslím si, že právě muzikálové a filmové melodie, které zase nezpívám na běžných koncertech až tak často, jsou pro interpreta přitažlivým a zajímavým tématem.

Kdo všechno se na tomto projektu podílel, kdo všechno vám radil?
Producentem celého projektu byl Richard Liegert, který s tímto nápadem přišel. Doprovázel mě velký symfonický orchestr Bon Art Pops Orchestra řízený Františkem Drsem, dirigentem Státní opery Praha. Hudební aranžmá a orchestraci písní obstarali Daniel Hádl a David Solař, na výběru repertoáru jsme spolupracovali s Richardem Liegertem a Janem Adamem, zatímco dramaturgii koncertu a výběr hostů jsem provedla sama. Scénář mi napsal Karel Šíp a mými milými hosty byli Bára Basiková, Miro Dvorský, Marián Vojtko, Petr Kolář, Jiří Korn, 4Tet a Vladimír Boldt.

Je pravda, že vás uvidíme v nové sezóně v novém muzikálu?
Dostala jsem nabídku účinkovat v muzikálu na ledě, který by měl být realizován na přelomu podzimu a zimy.

Není žádným tajemstvím, že chystáte turné s Michalem Davidem. Jak to celé bude vypadat, které písně tam asi zazní a která kapela vás doprovodí? 
Ano, chystáme pár mega koncertů, kde zazní naše největší hity, včetně našich společných duetů. Doprovázet nás bude skupina Charlie Band rozšířená o další muzikanty - a já jsem ráda. Že to bude zase něco jiného, než moje samostatné koncerty.

Jak a kde hodláte strávit léto? Uvidíme vás koncem června také na tenisové akademii v Přerově?
Už si brousím raketu a moc se do Přerova těším. Jak na své kamarády, se kterými se tam každoročně setkáváme, tak také na to, jak se zlepším v tenise.



Stalo se, že vás vaše publikum v poslední době něčím mimořádně milým potěšilo až zaskočilo?
Moje publikum mně vždy vysloví velkou podporu v okamžiku, kdy se do mě začne někdo - nejčastěji bulvár - strefovat. Je tam obrovské souznění a samozřejmě to je vždycky velká posila. Utvrzuje mě to v tom, že stojí za to jít dál.

A ještě poslední otázka, na kterou se nemůžu nezeptat - co říkáte té mediální smršti posledních dnů, kdy se vaše jméno opět skloňovalo ve všech pádech? Člověk, který chápe podstatu věci, vám rozumí a musí vám fandit, ale výklady a formulace jistých médií vám asi dost ubližují...
Velice ubližují, protože je to ze strany těch jistých médií úmyslně překrouceno a podáváno lidem tím způsobem, že podstata věci je naprosto potlačená, pokud se o ní vůbec zmíní a naopak jsou zdůrazněny a současně vytrhávány z kontextu vedlejší či naprosto nepodstatné věci. Ovšem ve výsledku to pak vyznívá vůči mně velmi negativně. Například „kauza" mé stížnosti, nebo spíše žádosti, s níž jsem se obrátila na Radu Českého rozhlasu a nežádala jsem nic jiného, než vysvětlení, proč rozhlasová stanice Radiožurnál, jakožto česká veřejnoprávní stanice, již několik let nehraje nejenom mé písně, a jak se to má se zákazem hrát cokoli z mého repertoáru. Veřejnosti to však bylo prezentováno tak, že se dožaduji toho, abych byla více hraná a že sama sebe prý považuji za národní kulturní bohatství. 

(Robert Rohál)