Měsíc lásky. Má to na tebe, Roberte, vliv?

Určitě, protože já jsem se v měsíci lásky narodil, před dvěma dny jsem měl narozky. A tedy asi v tom mém znamení mám nejvíce energie. Já jsem pořád nadržený... (smích)

Na práci to má nějak vliv?

Víš, já jsem hodně líný člověk, si myslím. Takže to všechno musím mít naplánované. Vstávání, práce... Každý den pracuji a jsem z toho nervózní, protože stárnu a teď myslím, že to nestíhám, a tak...

No, ne, myslím vliv, jako když jsi nadržený, jak říkáš. Tak jestli se holky a kluci musí před foťákem více svlékat...

Oni se pořád musí svlékat... (smích) Víš co, protože já když jsem si mohl vybrat co budu fotit, tak jsem chtěl, aby si mě lidi pamatovali a já jsem nekoupil můj foťák pro to, abych fotil rajčata. Já jsem chtěl dělat akty. Takže to musím dělat každý den, abych tady po sobě něco zanechal.

Jak se jim vysvětluje to „Musíš se svlíknout"?

Já to nikdy nenechávám náhodě. Já dělám takový ten malinký vizuální scénář, kde vím, na čem pracuji. Normálně oslovím ty lidi, kteří vždycky dělají akty. Musí to vědět dopředu.

Roberte, proč zásadně nefotíš politiky?

Já nevím, nechci skončit jako Leny Riefenstahlová... (smích)

A jak skončila?

Ona fotila v době Hitlera... takže špatně. Já mám rád mladé lidi. Dávno jsem se rozhodl, že

budu fotit jenom lidi od 18 do 22 a nikde takový ten hezký mladý politik není...

Kdo z těch našich politiků je tak jako „sexy"?

Hele, nikdo z našich politiků pro mě asi není sexy...

Robert Vano je geniální fotograf, to se ví. Ale je Čech, Slovák, Maďar nebo Američan? V srdci a na papíře?

Na papíře jsem Američan a v srdci jsem asi Maďar.

Dobře, ale proč teda potom žiješ v Praze?

To jen náhodou, protože já jsem se narodil na Slovensku u maďarských rodičů, emigroval jsem do Států a když po revoluci, po pětadvaceti letech, jsem se vrátil poprvé domů, tak letadla letěla do Prahy. Nelétala do Popradu, ale do hlavního města Československa. A já jsem tady vystoupil. Nikdy jsem nebyl v Praze. Byla úchvatná, vypadala jako černý Disneyland. Jsem si říkal, že tady potřebuji být... (smích) Já jsem v Americe pracoval pro dámský módní časopis, který v Česku otevřel edici a mě sem poslali dělat kreativního ředitele. Byly to dobré peníze a bylo to jako doma. Šel jsem na dva roky, a pak jsem se zamiloval a zůstal tady...

Doma jsi v Praze?

Ano.

Roberte, díval ses včera na hokej? Naši s Kanadou.

Včera jsem se nekoukal, ale koukal jsem na Slováky.

Baví tě ten sport?

Já se spíš koukám na sportovce.

A jací jsou ti aktuální sportovci, krasavci?

Teď je to dobré. Mám rád nové sportovce, novou generaci, nové lidi...

A kdo z těch našich nových hokejistů je největší fešák?

Já tahle jména ještě neznám. Já se na ten sport koukám se svým přítelem, protože

on je sportovec, a tak máme takovou tu dohodu, že se budu taky koukat...

Tak jsem se dočetl na internetu, že nejerotičtější muž České republiky je jistý pan Šebrle Roman. Co na to říká Robert Vano?

Myslím si, že je to pravda. Já jsem pana Šebrleho fotil dvakrát a myslím, že je hodně sexy a hlavně že je to mistr světa, tak to mu ještě přidává. Má krásnou postavu.

A kdo z našich kluků by ještě takhle mohl být před ním nebo se mu vyrovnat? Myslím v tom, že je sexy. Třeba Leoš Mareš?

Mareš je taky sexy. A zase mám rád jeho humor.

Kdo z těch sexy mužů ti ještě přijde tak, že bys ho rád vyfotil? Co třeba Sámer Issa?

Sámer, ten byl hodně sexy. Toho jsem rád chtěl fotit. Já jsem se koukal na SuperStar , a pak jsem viděl fotky, že ho nafotil někdo jiný, tak jsem byl i naštvaný, že jsem to nedostal já.

Roberte, jsi teď aktuálně zamilovaný?

Ano, jsem.

Kdo je tvůj nejbližší člověk?

Můj nejbližší člověk je momentálně ten můj přítel, protože už rodiče nemám. Maminka umřela před rokem. Je to mladý člověk a moc o něm nechci mluvit, protože to je sportovec a je o pětatřicet let mladší, než já.

Počkej a je v něčem mistr světa?

Ne, není, ale bude. On ještě není tak starý, jako Šebrle. (smích)

A jak se jmenuje? Třeba jenom křestní jméno...

Neřeknu. Víš proč? Protože si myslím, že on si ještě není jistý svojí orientací. Je mu jenom 23 a on ještě nikoho přede mnou neměl.

To už by, člověče, mohl... Ve třiadvaceti... Stalo se ti někdy, že ses zamiloval do modela, kterého jsi fotil?

Já se samozřejmě do každého mého modela zamiluji, jen oni se nezamilují do mě... (smích)

Jak budeš slavit 60?

Budu mít výstavu, která objede velkou část světa, vyjde o mě knížka a speciálně se těším na výstavu v Brně - v Ponrepu.

Luboš Xaver Veselý