„Na tu desku jsem opravdu hrdý. Je dobrá, mimo jiné i díky mému basákovi a mému bubeníkovi. Jejich talent je tak obrovský, až mě to děsí. Ve vší úctě k původnímu Katapultu: dnes se spousta lidí bojí říct, že naše dnešní muzika je lepší, než byla hudba Katapultu „Classic". A já na to říkám: jen se nebojte! Vždyť jiná cesta není. Nemůže „to" být horší nebo stejné, musí to být lepší! Protože je to upřímné. A to je rock´n´roll."

Rok 2010 za jménem kapely má asi zdůraznit ty rozdíly...

„Přesně tak. Ten letopočet jsme přidali proto, abychom odlišili Katapult „Classic" od Katapultu dnešního. Je pravda, že Katapult by slavil pětatřicet let od vzniku, ale to přece nejde. Jak já můžu něco slavit? Oslavovat se nebude. Máme nový Katapult, jsme v roce nula, a znovu se ucházíme o přízeň lidí. S novou deskou, novými muzikanty, novou krví, novou energií... Přitom jakási návaznost může existovat, jenom nemusí být ladovsky přímá. Můžete vyprávět příběh a pod jeho povrchem je další příběh. A vy si to můžete vysvětlit, jak chcete: patří nebo nepatří to ke starému Katapultu? Jak to mysleli? Co chtěli říct? Ať si to každý posluchač vysvětlí sám. Ovšem na koncertech to říkáme natvrdo: jsme Katapult, ale výročí slavit nebudeme; jsme Katapult roku 2010, nabízíme vám naši hudbu a novou desku - a vyberte si! Já nechci žít z minulosti."

A posluchači vás berou?

„Berou, a z každé nové písně mají radost. A víte, jak je to těžké v situaci, kdy každý ze starých fláků Katapultu je vlastně hymnou?! V tomhle jsme jiní, než třeba Slade a podobní třeba Rolling Stones."

Na novém albu jsou dva videobonusy, z jednoho z nich by se mohlo zdát, že vaši posluchači jsou spíše středního a staršího věku - je to tak?

„Díky divadlu, kde se natáčelo, a jeho sezení, se zvýraznil efekt našeho třígeneračního publika. Na nás chodí totiž tří, možná až čtyřgenerační diváctvo. Hned to vysvětlím. Kdo na nás chodí: děti, manželka, manžel. Manžel má milenku, milenka má manžela. Mají spolu děti. A teď ta první manželka: ta má milence, milenec má manželku, mají děti... Takže to je možná osmigenerační obecenstvo. (smích) A nás zajímaly emoce toho divadla. Píseň se rodí nejdříve z ničeho, postupně se něco přibaluje, píseň se rozvíjí, přesunuje se na pódium, tam jsou ti diváci, sedí, poslouchají a končí to ovacemi vestoje. Takže shrnuto: už je to hodně generací, které tvoří naše publikum."

Přitom Katapult mohl skončit...

„Dědek zemřel a trvalo to půl roku, než jsme s Andym vyjeli na malé turné, kterým jsme chtěli vzdát hold Dědkovi. Diváci to vzali a volali na mě i na basáka: „Katapult!" Tak jsem si řekl: dobře, dáme dohromady skupinu. Hledali jsme bubeníka, až jsme ho našli. Vlastně náhodou. Kamarád mi řekl: mám bubeníka - pošlu ti ho. Prošel tříkolovým konkursem, až jsem mu v hospodě řekl, že to místo má. Ani Andy ani Ondra netušili, že budou hrát s Říhou v Katapultu, že to vůbec je možné, ale stalo se, možná z toho byli nejdřív trochu vyděšení. A tak se vracím k začátku: byla to náhoda, jak to ostatně v životě často chodí."

Když už jsme u filmu - chystá se dokument o novém Katapultu...

„Je to tak, režíruje ho Jan Gogola mladší. Z pěti set hodin materiálu bude muset sestříhat hodinu a půl. Je to vlastně příběh vzepření se osudu. Začíná tím, že zemřel Káša, Dědek už není, chceme hrát, musíme hrát, už totiž stojíme na jevišti. Stalo se to ve Stochově. Byli jsme těsně před koncertem za Dědka, ten den umřel Káša, všichni si mysleli, že nebudeme hrát, a my jsme hráli. Tohle zaznamenala kamera - a tady začíná ten příběh. Od té doby nás kamera točila všude, vzniklo asi pět set hodin materiálu. Střih nechávám plně na režisérovi."

A ještě k nové desce: dohadovali jste se na aranžích, na pojetí nebo třeba na tom, kdo bude kterou píseň zpívat?

„U Katapultu se nic nedohaduje. Já řeknu, jak co bude, a tak se i stane! Přinesl jsem písničky, demosnímky, měl jsem v hlavě stopáž, tempo, vrcholy, dojetí, atmosféru, vlastně celou desku. Má to být deska lidských příběhů. Když si z ní posluchač vezme jednu, dvě písně, nebude nic vědět - musí se slyšet celá. Někdy jsem kluky nutil hrát to, co chci já. Ale někdy pro ně nastala muzikantská příležitost - řekl jsem třeba: tady mi zahraj něco, co jsem ještě neslyšel. A oni to zahráli."

KATAPULT TOUR 2010 - RADOSTI ŽIVOTA

Více na: www.katapult.cz , www.supraphon.cz

O Katapultu čtěte i zde:

http://www.certnakoze.cz/show/katapult-letos-proziva-radosti-zivota-3753.html

http://www.certnakoze.cz/show/katapult-je-nesmrtelny-vyjizdi-na-turne-a-pripravuje-nove-album-3333.html

Thomas