Při bolestech v krku nebo dlouhotrvajícím kašli hodně lidí sáhne po antibioticích.  Antibiotika totiž nepůsobí proti virům, které většinu potíží ,projevujících se rýmou či kašlem, způsobují.Nejčastěji přicházejí lidé do ordinací praktiků s nemocemi dýchacího ústrojí. Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ve Spojených státech uvádí, že pouze patnáct procent případů bolení v krku je způsobeno bakteriemi.

Bolest v krku většina lidí považuje za angínu - a na ni samozřejmě antibiotika nutná jsou. Jenomže bolení v krku, kašel a rýma mohou být důsledkem jiných chorob. Obvykle jde o záněty horních či dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnic. Všechny tyto záněty mívají podobné projevy, ale jiné příčiny vzniku. Stejné je to i se zánětem středního ucha u dětí. Ten vzniká často v souvislosti s nachlazením a bývá virového původu. Proto není třeba hned předepisovat antibiotika.

Ke snížení spotřeby antibiotik pomáhá poměrně snadné vyšetření, které lze udělat přímo u praktického lékaře. Odlišit virovou infekci od bakteriální - nejsou-li jasné příznaky - umožňuje jednoduchý CRP test. Stačí k němu kapka krve. Výsledky jsou známy hned. Problémem ale je, že stoprocentně se podle testu lze řídit jen u dětí a navíc příslušný přístroj většina lékařů ještě nemá.

Jak správně zacházet s antibiotiky?
1) Pokud vám lékař předepíše antibiotika, je třeba léky vyzvednout hned a první dávku si vzít co nejdříve.

2) Nevyžadovat od  lékaře, aby za každou cenu antibiotikum předepsal. I virová infekce může vypadat dramaticky, antibiotikum při ní ale nepomůže.

3) Bez vědomí lékaře léčbu neukončovat a nepřerušovat, přestože potíže již odezněly. Když se vám ulevilo, neznamená to, že jste vyléčeni

4) Dodržovat stanovené časy užívání a dávkování. Je nutné v krvi udržovat stálou hladinu účinné látky.

5)  Efekt antibiotika by měl být zřetelný do osmačtyřiceti hodin po nasazení. Pokud tomu tak není, je třeba informovat lékaře.

6) Neužívejte antibiotika předepsaná někomu jinému. Užívání nevhodných léků prodlužuje průběh nemoci a umožňuje bakteriím, aby se množily.

7) Antibiotika obvykle není nutné užívat při nachlazení, chřipce, bolestech v krku (kromě streptokokových onemocnění), zánětu průdušek u jinak zdravých lidí a dětí bez chronických potíží, dále při rýmě. Léčbu každopádně musí zvážit lékař.

8) Neužívejte antibiotika, která byla předepsána někomu jinému. Každé působí na jinou bakterii.

9) Lékaře podrobně informujte o užívání jiných léků a o alergiích.

10) Skladování antibiotik je různé. Pro některá je nutná pokojová teplota, některá musíte skladovat v lednici.

11) Některá antibiotika, např.  tetracykliny,  se nesmí kombinovat s mlékem. Je vždy nutné si řádně přečíst příbalovou informaci.

12) Léky vždy zapijte větším množstvím vody nebo čaje.

Proč jsou antibiotika rezistentní?
Rezistence je vlastně schopnost mikroorganismu, v tomto případě především bakterií, odolávat účinku léků-antibiotik. Jak to dokáží? Laicky řečeno, dělají to několika způsoby. Například změní povrch buňky tak, že do ní antibiotikum nevnikne, a tudíž ji nezničí. Změna povrchu ale může vést také k tomu, že antibiotikum buňku nenalezne. Další obrana buněk je aktivní: pomocí určitých látek - enzymů - dokáží antibiotika zneškodnit či v případě, že již do nich proniknou, tak je "vypumpují". Hlavní příčinou vzniku rezistence vůči antibiotikům je proto jejich nadměrné používání. Antibiotika likvidují jen některé, zpravidla citlivé bakterie - ty necitlivé přežívají, množí se a předávají odolnost dalším "generacím".

Antibiotika brát či nebrat?
Při nepřeléčené infekci způsobené streptokokem, jakou může být obyčejná angína, může bakterie v těle přetrvat v klidovém stavu a po nějakém čase může vyvolat těžší infekce, jakými jsou endokarditida (zánět srdečních chlopní, který může způsobit jejich poškození), nefritida (zánět ledvin, který může způsobit jejich selhávání) nebo artritida (zánět kloubů).

Na straně druhé však mohou antibiotika poškodit funkce jater, mohou snižovat účinnost antikoncepce, u těhotných mohou způsobit poškození plodu, mohou vyvolat nevolnost, zvracení nebo průjem.

Antibiotika jsou zcela jistě dobrou zbraní, ale jejich používání musí být řízeno přísnými pravidly a podávány vždy z povolaných rukou.
Připravujeme pro vás přehled nejznámějších antibiotik.

GAŠ