První lékařská kniha o víně napsaná francouzským lékařem pochází z počátku patnáctého století. Díky obsahu kyselin a alkoholu, které potlačují a ničí škodlivé bakterie v těle, bylo víno do konce osmnáctého století doporučováno jako bezpečnější nápoj než voda. Víno hrálo v léčitelství důležitou roli až do konce devatenáctého století a bylo oficiálně užíváno jako lék.

Vědecké studie z roku 1940 prokázaly, že víno obsahuje vitamíny B komplexu a C, také řadu minerálních látek potřebných pro lidský život. O třicet let později se objevily první hypotézy o vlivu vína na kardiovaskulární systém. V osmdesátých letech byla tato domněnka potvrzena testy. Krátce po té byla celému světu předložena studie Světovou zdravotnickou organizací o pozitivním vlivu vína na vznik koronárního onemocnění. Díky nižšímu počtu úmrtí následkem koronárních příčin ve Francii a zemích kolem Středozemního moře, vynesla pravdu o léčivých účincích vína opět na světlo.

Co vše je obsaženo ve víně?
Kromě alkoholu obsahuje víno tzv. fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné tzv. flavonoidy. Víno obsahuje desítky flavonoidů, jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. K nejznámějším fenolickým látkám patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny - gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová.

Flavonoidy působí jako antioxidanty, které vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz (potlačují vznik sraženiny, dokonce dokáží vzniklou krevní sraženinu rozpouštět). Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C (z vitamínů patří ještě k antioxidantům vitamín E a Beta karoten) podílí na odbourávání cholesterolu. Resveratrol prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu, který způsobuje arterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév. Zároveň zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob.

Nejen ve světě, ale také u nás, byly prováděny četné vědecké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví. Např. bylo zjištěno, že po pravidelné večerní konzumaci 0,35 l bílého moravského vína (jednalo se konkrétně o Veltlínské zelené 1998) denně po dobu 4 týdnů významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen. Během pokusu se u sledovaných jedinců také zvýšila krevní hladina pozitivního HDL cholesterolu.

Vínem lze předejít opakovanému infarktu!

Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60-ti let), kteří měli jeden infarkt za sebou. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 %.

Ovlivňuje víno i další systémy lidského těla?

Trávicí systém
Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávícího traktu a mají antibakteriální účinky. Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózami. Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci a tím vstřebávání vitamínů a minerálních látek, potlačují zánětlivé reakce. Látky katechin a quercetin mají významný podíl na snížení vzniku rakoviny zažívacího traktu.
Lidé se sklony k překyselení by měli dát přednost vínu červenému, ostatní by si měli dopřát mladé bílé víno.

Dýchací systém
Flavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají onemocnění chronickou bronchytidou a rozedmou plic. Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou mohou snížit riziko zápalu plic.
Chronickým onemocněním plic trpí především kuřáci. Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Tyto prospěšné látky obsažené ve dvou decilitrech vína však zachrání škodliviny pouze z jedné cigarety!

Nervový systém
Sklenice vína za den může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol, vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat. Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou. Ochrannými látkami ve víně jsou flavonoidy (fungují jako antioxidanty), které jsou obsaženy obzvlášť ve víně červeném, až 4 gramy na litr. Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan. Podle studií redukuje stárnoucí proces mozkových funkcí, zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí kreativitu a fantazii, zvyšuje přítok krve a přísun kyslíku do mozku.

Pití vína ovlivňuje i tělesnou hmotnost
Umírněnou konzumací vína lze také docílit váhového úbytku. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Mírná konzumace vína je vhodná také při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu. Nadměrným přísunem alkoholu tělo získává velké množství energie, kterou jinak získává spalováním přebytečného tuku.

Víno a cukrovka
Dlouhodobý výzkum Harvardské školy prokázal, že pravidelné a mírné pití vína snížilo u sledované skupiny riziko rozvoje dědičné cukrovky téměř o 60% oproti abstinentům nebo příležitostním konzumentům vína. Zvýšenou pravděpodobnost vzniku cukrovky až o 150 % mají osoby konzumující denně zhruba 30 gramů alkoholu. U diabetiků je mírná konzumace vína také doporučována.

Závěrem lze tedy konstatovat, že kromě tvrzení, ve víně je pravda, lze ve víně najít i spoustu zdraví prospěšných látek. Nic se však nesmí přehánět.

GAŠ