Historie saunování
Archeologické nálezy a písemné doklady potvrzují, že potní koupele znaly národy na celém světě, především praobyvatelé Asie, Severní a Střední Ameriky a Evropy. Zřejmě už pračlověk v mladší době kamenné věděl, že pravidelným přehřátím těla bude lépe odolávat nepříznivým klimatickým podmínkám. Masové šíření finské sauny do světa začalo v 60. letech minulého století.

Počátky sauny, tak, jak ji známe u nás, najdeme na sever od nás, ve Finsku. Sám název "sauna" je finské slovo a již více než tři sta let stará definice tohoto slova označuje saunu jako "dům s možností lázně, pro kterou je vzduch ohříván pecí".

V Čechách postavil pravděpodobně první saunu u Štěpánova doc. František Vojta v roce 1936, v roce 1946 byla zprovozněna první veřejná sauna v Brně-Pisárkách, v roce 1948 byla v Karlově Studánce otevřena sauna k lékařským účelům. V roce 1982 byl v tehdejším Československu  v Piešťanech uspořádán VIII. mezinárodní kongres sauny.

Jak sauna funguje?
Princip saunování spočívá v důkladném prohřátí celého těla a následném prudkém ochlazení. Teploty u saunovaní jsou okolo 90°C u klasické sauny, u infra okolo 50 °C. Proces saunování je rozdělen do třech fází. První fází je prohřátí v kabině sauny. Při prohřátí dochází k prokrvení, rozšíření cév a pórů na povrchu těla (s potem se tělo zbavuje škodlivých látek). Délka prohřívání by neměla přesáhnout 15 - 20 minut (pro děti 3-8 minut). Druhou fázi (ochlazení) může každý provést dle svých možností a chuti, v ochlazovacím bazénku ti odvážnější, či pod studenou sprchou nebo na chladném vzduchu. Po ochlazení musí vždy následovat fáze třetí - odpočinková, která probíhá v teplém a suchém relaxačním prostoru. Odpočinková fáze by měla trvat zhruba dvojnásobnou dobu, jako bylo prohřívání. Celý cyklus opakujte v optimálním případě 3 - 4 krát.

Jaký vliv má sauna na zdraví člověka?

Saunování má především výborné preventivní účineky. Pravidelné saunování zvyšuje odolnost organismu proti běžným infekcím horních cest dýchacích, povzbuzuje a vylaďuje nervové i hormonální funkce organismu a pomáhá orgánům při intenzivním pocení zbavovat se ve zvýšené míře zplodin látkové přeměny. Z praxe je známo využívání aromaterapie (při léčbě horních cest dýchacích, při poruchách pohybového ústrojí, při nespavosti), sauna se využívá k prohřátí kloubů u některých ortopedických diagnoz, při některých klimakterických potížích apod. Zajímavých výsledků se dosahuje též při saunování mentálně postižených dětí v denních stacionářích. Mylná je bohužel domněnka, že saunování pomůže od nadbytečných kilogramů. Pravdou je, že se při saunování během 1/2 hodiny ztratí cca 500 g vody, pravda je i to, že saunování pomůže k lepšímu rozložení vody v organizmu, což snižuje např. otoky u lidí s nadváhou, když mizí voda z tukových tkání. Nahromaděné tukové zásoby však nezmizí a vodu po saunové lázni rychle doplníme.

Jak často chodit do sauny, pro koho je sauna vhodná?

Sauna je vhodná pro zdravé osoby, u nichž nebyly zjištěny známky nějakého závažného onemocnění (akutního nebo zhoršeného chronického).

Optimální doba pro návštěvu sauny je v podvečer, aby po saunové lázni mohl následovat spánek, a nejdříve dvě hodiny po konzumaci posledního jídla. Doporučená doba saunování je 1x týdně 90 až 120 minut.

Typy saun

Římské sauny, jsou charakteristické nižšími teplotami a neprobíhá chlazení v ledové vodě, ale pomaleji v relaxačním bazénku o teplotě 30 - 35 ºC.

Tepidarium

Nízkoteplotní prohřívací sauna. Teplota zde dosahuje 37 - 38 ºC, vlhkost 27 - 70%.  Vhodná  i pro malé děti a kardiaky.

Caldarium

Potní lázeň s horkou koupelí. Teplota zde dosahuje 37 - 45 ºC, vlhkost 75 - 100%.  Bývají zde použity vonné esence.

Laconium

Nízkoteplotní vlhká sauna. Teplota zde dosahuje 55 - 65 ºC, vlhkost 27 - 70%.  Optimální pro ty, kteří nesnášejí vysoké teploty nebo si je ze zdravotních důvodů nemohou dovolit.

Klasické suché sauny, se liší různými kombinacemi teplot a vlhkostí vzduchu. Ochlazovací fáze probíhá ledovou vodou, ledem či na ledovém vzduchu.

Finská sauna

Teplota zde dosahuje 80 - 100 ºC, nízká vlhkost 8 - 15%.  Dochází zde k velmi intenzivnímu pocení a otevření pórů.

Kello sauna (srubová baňa)

Typická ruská sauna, kde teplota dosahuje  60 - 100 ºC,  vlhkost 15 - 40%.  Pro zlepšení prokrvení a lepší otevření pórů bývá používáno březové proutí. Sauna bývá obložena speciálním dřevem abashi.

Erd sauna (zemní baňa)

Jedná se o druhý typ typické ruské sauny. Sauna je zapuštěna do země a teplota  zde dosahuje  80 - 100 ºC.

Speciální sauny kombinují teploty, vlhkost a další přidané esence a minerály.

Parní lázeň

Sauna o nízké teplotě 42 - 45 ºC se 100% vlhkostí. Velice vhodná je například při revmatických potížích.

Solná lázeň

Sauna o nízké teplotě 26 - 32 ºC, vzduch je zde obohacen mořskou solí, která podporuje prokrvení organismu. Lázeň celkově napodobuje složení mořského vzduchu.

Bylinná sauna

Teplota do 70 ºC s vlhkostí kolem 25% .  Do vzduchu jsou přidány bylinné esence, které jsou velmi vhodné při potížích s dýchacími cestami, velmi blahodárně však působí na celé tělo.

Mnoho krásných chvil v sauně vám přeje Čert na koze.

GAŠ