Zde byla zaměstnána čtyři roky, pracovní poměr byl uzavírán pouze na dobu určitou a vždy po půl roce byla pracovní smlouva obnovována.Po čtyřech letech přestoupila do Státního ústavu národního zdraví a od roku 1990 je v Nemocnici na Homolce.Atestace v oboru vnitřního lékařství prvního stupně absolvovala v roce 1982. Před rokem 1989 přidělení do přípravy k vyšší odborné atestaci procházely zvláštním schvalovacím řízením, dr. Křížová tedy absolvovala II. atestaci v oboru vnitřního lékařství až v roce 1990.Další specializační zkoušku v oboru gastroenterologie složila v roce 1993. Tím si splnila svůj sen a vyprofilovala se v oboru gastroenterologie.Říká: „ Je to moje hobby, tím se zabývám a to dělám, i když jsem internistka.Pracuji na Homolce v interním oddělení,ale mým hlavním zájmem je gastroenterologie. To není jen o endoskopických metodách. Do gastroenterologie patří všechny nemoci zažívacího ústrojí, včetně jater a žlučníku, onemocnění slinivky.Provádíme endoskopie horní části trávícího traktu - žaludek, duodenum, endoskopicky vyšetřujeme tlusté střevo a dneska též tenké střevo - pomocí speciálního endoskopu.Provádím ultrazvukové vyšetření jater a podjaterní krajiny a další vyšetřovací úkony v oboru gastroenterologie.

Co nejčastěji říkáte pacientům?
Pacientům je třeba dát vždy aspoň malou naději. Na druhou stranu pacientům nelžeme a diagnózy nezapíráme. Je naší povinností nemocné šetrně,ale plně informovat o skutečné povaze jejich onemocnění. Nelze pacientům říkat, že jim nic není , pokud zjistíme, že pacient je vážně nemocný. Na druhou stranu v praxi vidíme, že velké procento pacientů - řekla bych možná až 50 % - jsou pacienti, u kterých nenajdeme organické onemocnění, přestože mají výrazné klinické obtíže, pro které vyhledají odbornou pomoc. Tyto obtíže nazýváme jako funkční a s těmito pacienty bývá hodně práce. Po důkladném vyšetření - kdy nenajdeme žádnou nemoc - jim vysvětlujeme, že ačkoliv mají obtíže, žádnou závažnou poruchu jsme nenašli. Bývá to někdy těžké, mají pocit, že jejich potíže přehlížíme a nevěnujeme jim dostatečný zájem. Chtěli by od nás nějaký lék. V těchto případech je důležitý pohovor lékaře s pacientem, je potřebné , aby pacient lékaři věřil. I když vlastně říkám, že nemáme k dispozici lék, který by ihned pomohl. Společně musíme najít způsob, který dočasně nebo definitivně pomůže. Není vhodné obtíže nemocného bagatelizovat. Setkáváme se také s pacienty, jejichž onemocnění je již ve velmi pokročilém stavu a víme, že léčebné možnosti jsou téměř nulové. Těmto nemocným neřekneme - vy jste na tom tak špatně, že už vám dáme jenom morfium proti bolesti a nic s vámi nebudeme dělat. Pacienti nejsou hloupí a přemýšlejí, pochopí, že jejich stav je kritický. Přesto je nutné těmto nemocným nabídnout nějakou naději, potřebují ji.

Jak se staráte o své vlastní zdraví?
Špatně. Jsem gastroenterolog, svým pacientům často opakuji: dodržujte pravidelnou životosprávu, jezte málo, často, pravidelně, nepřejídejte se, dodržujte pitný režim! Sama nejím pravidelně a o mém pitném režimu raději nebudu říkat nic.V posledních letech máme povinné pravidelné prohlídky, na ty chodím. Zrovna dnes odpoledne půjdu na roční preventivní prohlídku.Dost sportuji, hraju tenis, chodíme na procházky. Horší je to se spánkem. Spím málo, často mám noční služby, bývám unavená víc, než je zdrávo. Dobře se mi to radí mým pacientům - sama tak vzorná nejsem.

Kdybyste byla v roli ministra zdravotnictví - co byste udělala?
Rozhlídla bych se po světě , podívala se, jak funguje zdravotnictví v zavedených režimech v Evropě. Vybrala bych si z těch modelů to nejlepší. Nelíbí se mi experimentování, co se tady teď děje. Nebylo by dobré kopírovat americký zdravotní systém, vím, že anglický zdravotní systém podle mých informací nefunguje dobře ,ale například Švédsko a ostatní severské státy mají dost dobře fungující zdravotnictví, rozhlédla bych se v Německu, ve Švýcarsku. Vycházela bych z jejich zkušeností - ať dobrých či špatných.

Co byste ráda, aby se změnilo - ve zdravotnictví?
Myslím si, že zásadní chyba dnešního zdravotnictví vyplývá z chyb prvního bodového sazebníku, který byl, bohužel, hodně špatně nastaven. Jsou zde velké disproporce mezi jednotlivými obory a bodové ohodnocení není vyvážené. Na tento bodový sazebník - který se mění jen zvolna - jsou nastaveny nemocniční i ambulanční provozy. Chválím regulační poplatky - myslím, že mají svou dobrou výchovnou funkci a dostávají do podvědomí lidí, že by se k lékaři mělo chodit méně. Pokud snížíme počet návštěv u lékaře, dosáhneme toho, že lékařské vyšetření bude mít vyšší kvalitu. Dobré je, když lékař má dostatečný časový prostor se pacientovi věnovat a dokonale ho vyšetřit. Kdysi jsem četla, že ve Francii má praktický lékař 21, maximálně 23 pacientů za celý den. Má-li pacientů víc, nemá význam k takovému lékaři chodit, protože se vám nevěnuje dostatečně.Tedy zmenšit počet návštěv u lékaře, víc péče pacientovi během lékařského vyšetření. Dostatečný časový prostor pro každého nemocného.

Jan Dobiáš