Roman Vaněk  hned na začátku upozornil, že knížka má pochopitelně svá pro i proti, ale vyjádřil radost nad tím, že v zemi, kde až dosud učili vařit především herci nebo zpěváci (proti kterým nic nemá), se - jak řekl - „dostávají k lizu" i profesionálové a že  umění vařit není jen v receptech, ale i v dokonale zvládaných technikách.

Zdeněk Pohlreich připomněl dva důležité momenty: že totiž gastronomie či prostředí hotelů a restaurací je tvrdší, než si kdo dovede představit, včetně jazyka, který se tam používá. A že by se patrně dokázal naučit říkat své připomínky zabalené v celofánu a ozdobené květinami,ale rozhodl se - po 37 letech praxe - mluvit, jak mu zobák narostl a věřit, že si jeho posluchači zapamatují nejen případné drsnosti,které nejsou to hlavní, ale hlavně obsah připomínek.

A pak z něho padala kuchyňská moudra, pronášená velmi zdvořile: třeba že vaření  není v receptech, jak se často míní,ale že daleko důležitější je pochopit suroviny, ze kterých vaříme. Že dobré  jídlo neznamená mít na stole milion věcí,ale jednu, zato pořádnou! Vzpomněl na nepříliš pohodové  učňovské roky, když v patnácti letech začínal v Obecním domě v Praze, na své začátky v Austrálii, která žila v podobných chybách a gastronomických strastech jaké dobře známe my - a která za poslední roky udělala obrovský krok kupředu, což by určitě slušelo i Čechám.

Vyznal se z obdivu k Jamie Oliverovi a dalším hvězdám gastronomického nebe, zejména proto, že se jim podařila taková kariéra. Řekl, že víc než vaření obdivuje na Oliverovi to, co se mu podařilo udělat s myšlením lidí ve Velké Británii. A skvěle  zformuloval myšlenku, že aby se lidi naučili pořádně vařit patří ke kultuře každého národa.

Odmítl se jakkoliv vyjadřovat k podobným pořadům svých kolegů, protože není žádným gastronomickým kritikem, zato vyjádřil uspokojení nad tím, kolik přibývá televizních,rozhlasových , knižních či časopiseckých témat kolem jídla.

A upozornil, že je plně ve službách televizní produkce, která si sama vybírá, kam se má vypravit. Takže ti televizní diváci, kteří si oblíbili primácký pořad Ano, šéfe, jistě budou rádi, že se chystá jeho třetí řada a ti, kteří mají  k vaření raději  knihu, než obrazovku, se mohou těšit na příští podzim, kdy by měla vyjít velká Pohlreichova kuchařka.

A úplně na závěr  dodejme, že v Pražském kulinářském institutu dneska už přednáší několik výborných šéfkuchařů, které vychoval právě  Zdeněk Pohlreich.

Jan Dobiáš