Kdy jste se vlastně dostala poprvé k barmanství?

Úplně poprvé to bylo asi v roce 1994 nebo 1995, kdy jsem začala se studiem na hotelové škole a tehdy se v hotelu Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm konala barmanská soutěž a my jako studenti jsme tam byli školou vysláni na výpomoc s obsluhou. Tehdy jsem byla přidělena na nošení drinků do jakostní komise a dodneška si pamatuji, že bylo cca 50 soutěžících a každý míchal 2 nápoje a my jako mladí a nezkušení studenti jsme chtěli všechny ochutnávat. (směje se) A tehdy to bylo na dlouhou dobu i poslední setkání s barmanstvím.  

Co bylo dál?

Další setkání s barmanstvím následovalo až v roce 2000, kdy jsem nastoupila jako mistrová odborného výcviku do školy, kterou jsem absolvovala a má kolegyně tam vedla barmanský kroužek. Tak jsem se chodila dívat, přiučovat novým věcem, a když ona ze školy v roce 2003 odešla, já po ní vedení kroužku převzala a od té doby se barmanství věnuji.

Pamatujete si na svůj první připravený koktejl?

Na celou recepturu si nevzpomenu, ale vím, že v něm byla vodka a barová lžička papaya sirupu, která mi dělala obrovský problém při odměřování. (směje se)

Co vás na barmanství fascinuje či uchvacuje?

Objevování nových kombinací chutí...

Kam vedly vaše kroky po absolvování školy?

Do menšího horského hotelu, kde se během roku převážně střídaly turnusy dětí z Polska, občas se konala nějaká svatba, školení nebo kam občas zabloudili turisté.

Je dnes ještě důležitá praxe v zahraničí?

Ano, je důležitá a to nejen pro zlepšení se po jazykové stránce.

Co si myslíte o české barové scéně? Máme kvalitní zázemí?

Záleží na lokalitě. Je jistý rozdíl mezi barovou scénou v hlavním městě a třeba u nás na severní Moravě.  

Je podle vás v menším městě složitější hostům servírovat koktejly?

Určitě ano, klientela je tady jiná než ve velkých městech. A když už se po koktejlech ptají, tak je to převážně mojito.

Nedávno jste vyhrála Grand Prix CBA v kategorii clasic profesional. Jak se připravujete na Mistrovství světa v Berlíně a kdy vyrážíte?

Ano, vyhrála jsem nominační soutěž Grand prix CBA, díky které mám možnost reprezentovat Českou republiku na Mistrovství světa. Prozatím se ještě nepřipravuji, protože IBA nemá ještě vylosované suroviny pro jednotlivé země, takže stále čekám, co přijde. S celou delegací z CBA vyrážíme 6. srpna 2009.

Jaká atmosféra vůbec panuje mezi něžným pohlavím na barmanských soutěžích? Přejete si navzájem nebo je to boj?

Většinou bývám v profesionálních soutěžích jedinou ženou, takže dobrá... (směje se) Ale když se přece jen objeví další žena, žádná rivalita mezi námi není. A to platí, i když jsem na soutěži mezi samými muži sama. Jsme přátelé a občas  se jen z legrace popichujeme.

S jakým umístěním byste byla spokojena?

Každý chce vyhrát... Pro mě je prestiž se této akce zúčastnit a neudělat České barmanské asociaci ostudu.

Kde momentálně působíte, kde vás mohou čtenáři navštívit?

Působím v hotelu Praha v Novém Jičíně, který je odloučeným pracovištěm Střední školy hotelnictví a gastronomie ve Frenštátě pod Radhoštěm, ale barmanka není mé povolání. Jsem vedoucí učitelkou odborného výcviku a barmanství je mým koníčkem. Také vedu ve škole barmanský kroužek a připravuji studenty na soutěže juniorů. Občas se v práci ale za bar postavím, pokud to situace vyžaduje.

Jde nyní podle vás naše česká barmanská asociace správným směrem?

Ano, jde. Nové vedení CBA velice prospělo a doufám, že to tak bude dál. CBA pro členy pořádá mnoho zajímavých workshopů, což je moc dobrá věc, která v minulosti chyběla. A jako pedagog jsem se také účastnila workshopu pro učitele z gastronomických škol a myslím si, že pro kolegy, kteří se v barmanství nepohybují tolik jako já, to byl velký přínos.

Můžete nám představit nějaký váš autorský koktejlový recept?  

Tak třeba vítězný pre-dinner z Grand prix CBA 2009:   3 cl Dynibyl Gin, 2 cl Cinzano extra dry, 1 cl Cinzano limetto, 1 cl Monin. Okurkový sirup, zástřik limetovou kůrou Ozdoba: okurka, rozmarýn, jalovec, limetová kůra.

Jaký poslední trend vás na barmanství zaujal?

Nejvíce asi používání zeleninových ingrediencí...

Čím si vysvětlujete, že je žen na profesionální úrovni barmanek tak málo? Není to škoda?

Asi z důvodu, že jde především o práci v nočních hodinách, a také po fyzické stránce je to přece jen náročnější povolání.

Jaký typ hostů máte nejraději?

Náročné, kteří člověka donutí k podání co nejlepšího výkonu.

Jaký bar považujete u nás za nejlepší?

Nejlepší bar u nás jsou asi Tretter´s a Bugsy's...

Co byste poradila slečnám, které chtějí něco dokázat v barmanství?

Být vytrvalé, smířit se s neúspěchy, zkoušet novinky, sledovat trendy a nechat si poradit od starších a zkušenějších barmanů.

Jaké máte plány po vašem návratu z Berlína?

Dále se účastnit barmanských soutěží nejen jako soutěžící, ale i jako komisařka, pracovat a dělat to, co mám ráda.

(AS)