Četl jste poslední vydání BAROVÝCH NOVIN? Čím si vysvětlujete, že někteří kuchaři mají o vás takové mínění?
Četl a bavilo mě to. Co se týče mínění některých kuchařů, každý má právo na svůj názor a já jim ho neberu, mám také své názory. Myslím, že mě neznají osobně, nikdy jsme spolu nepracovali. Věci veřejné a vystupování v televizi má svoje limity a specifika, asi bych řekl, že je to tím, že jsem s Ondřejem „nejvíce vidět" a je jednoduché se do nás trefit. Kritiku ale oceňuji, slouží progresu.

Vidíte v tom jistý druh závisti, který je odrazem vaší kulinářské show - Kluci v akci? Nebo kde je zakopaný pes?
I to je možné, ale není co závidět, je to i velká dřina, která vám často bere koncentraci od civilního povolání. Dále je to první pořad, který je čistě o kuchařích - profesionálech, tak zde vzniká diskuze i u odborníků, což je dobře. Důvodů může být mnoho a nemá smysl se v tom „patlat".

Co byste vzkázal kolegům kuchařům, kteří vás takto odmítají ? Budete nějak usilovat o jejich přízeň nebo je vám to jedno?
Nebudu usilovat o ničí přízeň, ale jsem otevřený člověk. Pokud někdo chce o věcech diskutovat, sem s názory! Pořad Kluci v akci, celkově pomáhá zvyšovat gastronomický přehled obyvatel ČR svou masovostí a obsahem. Jeho sledovanost je dlouhodobě velmi vysoká. Masa lidí zjistila, že vaření může být zábava a že by se měli zajímat o to co jí, to mi dělá radost. 100 kuchařů 100 názorů a postupů jak vařit. Jsou tu kolegové, kterých si vážím, a jejich názory mě zajímají, i když jsou negativní a nemusí mě mít rádi, ale jsou tady tací, kteří mi jsou úplně ukradení. Myslím, že není důvod odmítat náš pořad, kdyby se chtěl kdokoliv z kolegů zapojit a něco s námi uvařit a vložit nějaké své kuchařské moudro, ať mi napíše nebo zavolá, je vítán.

Jak dalece můžete ovlivňovat obsah a zaměření tohoto pořadu? Prý je Česká televize v tomto směru velmi usazená ...
Můžeme a ovlivňujeme, ale má to své limity jako všechno, snažíme se o progres s týmem produkce i TV, ale má to své tempo a možnosti. Vaření v TV je velmi specifické.

Mnozí poukazují na to, že učitel musí být vyzrálá osobnost, svým věkem, která má životní zkušenosti, určité rysy životních výher a proher ... co na to říkáte? Není to přehnané tvrzení?
Nejsem učitel a kuchař se učí a poznává celý život. Dělat tento pořad byla výzva a je to zajímavá zkušenost. Jak říkáte, je to o věku, je to o zkušenostech, poznání, praxi, základních kuchařských technikách, znalosti surovin a jisto jistě i cestě života a osobě kuchaře. Má generace kuchařů patří mezi úspěšné a nastupující v nové éře, necítím nějakou nevyzrálost ve 29 letech na to, dělat takový pořad.

Zajímalo by mě - cítíte vlastní část odpovědnosti za to, jak vnímá národ vaření a gastronomii? To povědomí totiž stále není moc dobré a vy máte v rukou zajímavý nástroj k oslovení široké veřejnosti ...
Určitě cítím možnost předat informace. Jak jsem již říkal, pořad tomu stoprocentně přispívá, lidi se ptají a zajímá je jídlo. Nejsem schopen soudit, zda je špatné nebo dobré, cítím jako hospodský, že by to mohlo být lepší, ale je to také o kupní síle obyvatel. V Praze bude asi lepší než v jiných částech republiky. Je to o segmentaci trhu. V hospodě s obsluhou stojí svíčková a pivo stejně jako hamburger z fast foodu bez obsluhy, což mě nebaví.

Stýkáte se s šéfkuchaři, kteří mají špičkové pražské restauranty? Jaké máte spolu vztahy? Pomáháte si, vyměňujete si názory, zkušenosti? Nebo každý sám za sebe?

Potkávám a diskutujeme s kolegy kuchaři, vztahy jsou přátelské, někde čistě pracovní, jak kde. Na 100% si pomáháme, i když jsme v určitém smyslu konkurenti, téma jsou od gastronomie až po ženský či auta. (směje se)

Co byste doporučoval konzumovat ke koktejlům?
Fantazii se meze nekladou. České pivní lahůdky se hodí i ke koktejlům, jde o servis a fantazii. Ideální je podle mě vše ve formě finger foods nebo tapas.

Kým nebo čím se inspirujete - někdo říká, že jste takový český Jamie Oliver ... lichotí vám to? Nebo jste raději sám sebou?
Jsem sám sebou a vždy byl, nikdy jsem Jamie Olivera moc nesledoval, dělám si rád věci tak, jak mě to baví, a cítím, že to je tak správné.

Jste též majitelem Perfect Restaurantu. O čem je tento váš podnik? Jamie má také podnik v Londýně ... byl jste tam?
Restaurace je o jednoduchých a celosvětově oblíbených jídlech, které lidi baví, až po české hotovky, které by neměly chybět v žádné české hospodě. Neformální atmosféra, dobré pivo a víno k jídlu. V Londýně mě baví jiné restaurace ...

V jakém odvětví jste studoval? Co je lepší pro kuchaře - věnovat čas škole nebo usilovat o praxi v restauraci, kupříkladu s Michelinskou hvězdou? Co doporučujete z vlastní zkušenosti?
Studoval jsem ekonomii a marketing, řekl jsem si, proč to nezkusit. Odpoledne a večer můžeš vařit a přes den studovat. Práce kuchaře je k tomu vhodná, zkusil jsem to, bylo to sice občas náročné, ale vyšlo to. Jak studium, tak praxe je nutná, je to individuální, ale asi takto: kámoši kuchaři se mi vždy smáli, že mi nestačí devět tříd základky, tak nevím. Michelinské hvězdy mě zrovna moc neimponují, baví mě restaurace, ze kterých je cítit pohoda a zájem o kvalitní službu. Není to o hvězdách. Určitým způsobem v tom cítím syndrom krasobruslení, subjektivity a vzdušných zámků, ale má to svou váhu ve světě gastronomie.

Navštěvujete ve světě restaurace a jejich šéfkuchaře? Která z restaurací vás nadchla poslední dobou?
Nejvíc za poslední dobu mě nadchl život španělských tapas barů třeba v Barceloně nebo v Granadě. To je super zážitek a cvrkot.

Kterého českého šéfkuchaře a podnik byste rád viděl s hvězdou Michelin hned po Allegru?
Nemám na to vyhraněný názor, je jich tady asi více, možná vás překvapím, ale šel bych jiným směrem - U koně Klokočná - kuchyně česká tradiční nebo Dahab za celkový dojem, atmosféru a perfektní autentické arabské jídlo.

A co Maze by Gordon Ramsay? Jak se na tohoto rázného šéfkuchaře díváte?
Je to hovado (směje se), ale dělá to dobře a je to velký business, je svůj, v pražské restauraci jsem ještě nebyl, ale ve dvou londýnských ano a tam mi chutnalo a bavilo mě to.

Jakou filozofii u vaření zastáváte? Jsou to trendy? Odkaz na historii, kořeny či něco dosud jiného?
Mám rád klasické postupy a techniky práce vycházející z české prvorepublikové kuchyně a francouzské tradice, miluji kvalitní omáčky a polévky, to je základ a kumšt, podle kterého se pozná kuchař. Vaření by mělo být jednoduché, o kvalitních surovinách s minimálním zásahem, vždy bychom měli vychutnat základní surovinu a vhodně ji vyzdvihnout. Tradice s určitou dávkou inovace mě baví.

Co je vaším snem? Co byste chtěl ještě dokázat na poli gastronomie?
Snů je mnoho, nechám si je ovšem pro sebe a budu na nich makat.

(AS)