Proč ne? Lidé přece mají rádi jednoduché věci, jejichž příprava jim nezabere moc času a je jednoduchá. To vše je pravda. Je pravda i to, že convenience určitě nejsou špatné, jedná se o výrobky, které člověku, který s nimi pracuje, nesmírně urychlí celý proces přípravy. Tak kde je tedy problém? Problém nastává v místě, kde zatím dobré a užitečné convenience překročí práh restaurace a stanou se špatnými.

Do restaurace nechodí většina z nás jen kvůli hladu. Chceme poznat něco nového, pochutnat si na něčem, co bychom sami nezvládli, neumíme nebo nechceme připravovat. Téměř v každé restauraci dnes již najdeme nějakou tu convenienci. Ať už se jedná o omáčky, vývary, mraženou zeleninu, přílohy jako třeba bramboráčky nebo dezerty jako třeba palačinky a spoustu dalších a dalších výrobků. Výhoda conveniencí je opravdu v jednoduchosti, protože tyto vyjmenované convenience zvládne po malém vysvětlení připravit i žák páté třídy základní školy. Další výhodou je dlouhá spotřební lhůta, a to i několik měsíců, a také malé nároky na prostor při skladování a nesmíme také zapomínat na to, že nevzniká organický odpad. Jak jsem říkal, do restaurace chodíme proto, že jídlo, které chceme, neumíme připravit nebo se prostě jen chceme nechat obsloužit a posedět s přáteli. Tak proč máme jíst něco, co zvládne připravit každý, něco co zabere málo místa a válí se už tři měsíce na poličce nad sporákem nebo v mrazáku? Jen proto, že je to jednoduché a nenáročné? Ale pro nás jako pro hosty to přece žádnou výhodu nepřináší! Naopak mizí onen kulinářský zážitek, za kterým jsme do restaurace šli. Tak proč?

Možná někdo namítne, že je potřeba dívat se na věc také z pohledu provozovatelů restaurací, kteří tvrdí, že convenience mají sice vyšší pořizovací náklady než čerstvé suroviny, ale rychlost a nenáročnost přípravy vede k velkým časovým a finančním úsporám. To je sice určitě pravda, ale možná milí rádoby odborníci v gastronomii, kteří provozují své restaurace na podle nich vysoké úrovni, zapomínají na to, že u nich hosté nejedí proto, aby jim šetřili čas a peníze, ale proto, že si chtějí odnést nějaký ten kulinářský zážitek. Pro používání conveniencí můžete mít třeba tři tisíce důvodů, ale podstatné je , že my to nechceme jíst.

Můžete namítat, že váš „šéfkuchař" chce používat convenience, protože by to jinak nemohl v životě stihnout, protože by tak dobrou omáčku v životě neuvařil, a protože je to přece moderní. To sice možná platí, ale rozhodně ne v restauraci! A co s takovým kuchařem? Restaurace je vaše a o tom co je dobré a co ne nerozhodujete ani vy ani on, ale vaši hosté. Takže s takovým kuchařem je velice dobré vyrazit dveře i „s futrama" a proč? No, protože to přece nestíhá, neumí, a to rozhodně není moderní.

V roce 2000 vzniklo v České republice Konvinium (pobočka) Slow Food. Jedná se o hnutí, které mimo jiné razantně odmítá používání conveniencí a také podporuje používání místních surovin. Do seznamu Slow Food může být zařazena téměř jakákoliv restaurace, která splní dvě podmínky. Jídla budou připravována bez jakýchkoliv conveniencí a u mražených potravin bude výslovně na jídelním lístku uvedeno, že jde o přípravu z mražené suroviny a dále také bude pro výrobu jídla použito více než 50% surovin pocházejících z České republiky. O kvalitě a informovanosti provozovatelů českých restaurací svědčí to, že v sáhodlouhém seznamu doporučených restaurací od hnutí Slow Food nalezneme celé dvě restaurace, což je opravdu úctyhodný počet.

A co říci závěrem? Asi to, že časté výroky, že convenience jsou špatné, nejsou opravdu tak úplně pravda a bylo by potřeba výrok trošku pozměnit. Convenience nejsou špatné a svůj účel, kterým je urychlení přípravy a šetření nákladů opravdu plní, ovšem do RESTAURACE NEPATŘÍ!

David Vurma